Dlažkovický diamant z depozitáře Národního muzea v Praze (rozměry 4,13 × 2,63 mm). Snímek © J. Sejkora.
Když se hovoří o diamantech, většina lidí zbystří a představí si nejspíše briliant, nebo ještě lépe briliantový náhrdelník. Poslední dobou hovořím s lidmi o diamantech často, mnohdy však stačí jedna upřesňující věta a pozornost posluchačů opadá. Proč? Z jednoduchého důvodu – diamanty, které studuji, jsou velké jen několik setin milimetru, největší z nich by se vešly do průměru lidského vlasu třikrát, nejsou tedy viditelné bez pomoci mikroskopu či ještě pokročilejších zobrazovacích technik. Ale my vědci nejsme diamanty fascinováni jen pro jejich krásu a hodnotu, ale i proto, že vznikají za extrémních tlaků odpovídajících hloubkám minimálně 150 km. Zprostředkovávají tak pohled do prostředí, kam se člověk nikdy nedovrtá ani nepodívá, kde je kromě vysokého tlaku nad 4 GPa také teplota nad 1000 °C a kde převládají horniny zemského pláště neboli astenosféry. Ale protože se diamanty nacházejí nejen v plášťových kimberlitech, ale i v přeměněných horninách pevninské kůry, jejich přítomnost je jedním z důležitých přímých dokladů ponořování litosférických desek do extrémní hloubky.

 

 

Záběr na kapli na Mědníku a kráčejícího Vladimíra Brabce v roli majora Zemna zná asi každý. O seriálu si můžeme myslet své, ale herecké výkony byly kvalitní, zvláště nedávno zesnulý Vladimír Brabec exceloval. Byl skvělým hercem, zrovna jako dabérem.

 

 

Jestřebí hory na Trutnovsku nejsou zrovna nejznámějším místem, ale přesto tu turistů potkáte v létě, v zimě dost. Obec Jívka je vsí zapomenutou, před pár desítkami ji ale živil hornický ruch. Málokdo už kromě místních pamatuje, že se tu těžilo uhlí, že ošklivý rozvalený objekt patřil dolu Stachanov.

 

 

Mezinárodní komise pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci ve Stockholmu uznala objev a pojmenování dosud neznámého minerálu, který v roce 2007 našel Pavel Škácha, geolog z Hornického muzea v Příbrami na odvalu historické uranové šachty číslo 16 v bývalém příbramském uranovém revíru.

 

 

Českým vědcům se podařil zajímavý objev, když na Kutnohorsku objevili nový minerál. Základem je vzácný sulfid stříbra. Nalezený minerál pojmenovali staročeskéit. To se sice nelíbilo některým členům mezinárodní komise pro názvosloví, ale nakonec jej komise schválila.

 

Reklama

MINERÁL.CZ
©1999-2018 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email