X 

grafit

www.mineral.cz - databáze minerálů


grafit
grafit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Graphite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Graphit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/B.02-10
chemické složeníIMA:
C
Fleischer:
C

grafit

chemické složení *C
tvrdost od - do1.0 - 5.0
hustota od - do2.210 - 2.260
barvačerná
krystalická soustavašesterečná, klencová
barva vryputmavošedá
lomnerovný
leskkovový
štěpnostdokonalá podle {0001}
popsalWernwer
v roce1789
grafit

popis minerálu: C, šesterečný a klencový. Tvoří dvě strukturní modifikace, které se často vyskytují společně tvoříc rovnoběžné srůsty podle báze. Grafit je velmi hojný a technicky důležitý. Tvoří šupinky, nebo šestiboké tabulky, oboje obvykle zprohýbané. Bývá také celistvý i v lupenitých agregátech [1,2,3] nebo zemitý, znečištěný jílovitými látkami [1]. Krystalové plochy jsou velmi vzácné, krystaly jsou obvykle tabulky podle báze. Příčinou vzácnosti výskytu postranních ploch je v prvé řadě dokonalá štěpnost. Na krystalech byly dosud zjištěny tyto plochy: {0001}, {1.0.-1.1}, {1.1.-2.3}, {1.1.-2.0}. Nedokonalost ploch grafitu neumožňovala přesné proměření a tak teprve na základě strukturní analýzy byla určena krystalová soustava obou polytypů. Klence {1.0.-1.1} je velmi blízký krychli, má pólovou hranu blízkou pravému úhlu (94ř31 ) [1]. Krystaly grafitu, jak bylo řečeno, jsou velmi vzácné a bývají to obvykle jen tabulky bez postranního omezení, hlavně tam, kde je grafit zarostlý v krystalickém vápenci. Nejlepší krystaly vznikají jako nahodilé hutní produkty [1]. Barvu má světle i tmavě ocelově šedou, někdy úplně černou, neprůhledný, s kovovým nebo matným leskem. Vyniká dokonalou bazální štěpností {0001}, má snad také slabou štěpnost podle hranolu a kluznost podle klence. Lom má nerovný, jeho štěpné lupeny jsou zčásti ohebné. Na omak je mastný a odbarvuje. Má šedý a lesklý vryp, t=1-2 na ploše (0001) cca 5.5, h=2.21-2.26 [1,2,3]. Má dobrou elektrickou a tepelnou vodivost a vyniká i značnou stálostí, v kyselinách i louzích se téměř nerozpouští [1,2,3]. Chemicky je grafit téměř čistý uhlík, při spalování zanechá někdy až 20% popela, před dmuchavkou netaje (je téměř ohnivzdorný - teplota tání kolem 3000řC), shoří však v kyslíkovodíkovém plameni nebo i v plameni Bunsenova kahanu. Shoří také ve směsi s ledkem. Zahřívá-li se grafit ve směsi chlorečnanu draselného a kyseliny dusičné, vzniká kyselina grafitová, která krystaluje v šesterečných tabulkách žlutých nebo nazelenalých. Tuha se rozpouští v roztaveném železe, při tuhnutí v něm krystalizuje [1]. Název z řečtiny [3]. Používá se zejména k výrobě tavicích kelímků, ochranných nátěrů a mazadel, v galvanoplastice, k výrobě tužek a v mnoha průmyslových odvětvích [3]. op: No=2.0 [3]. p: (hexagonální) a=2.463, c=6.714, P6(3)/mmc, Z=4 [5]. ----------------------------------------------------------------- CuKŕ-záření, Ni-filtr, komora 57.3 mm [5]. 3.36 100 0 0 2 2.13 10 1 0 0 2.03 50 1 0 1 1.800 5 1 0 2 1.678 80 0 0 4 1.544 10 1 0 3 1.232 30 1 1 0 1.158 50 1 1 2 1.138 5 1 0 5 1.120 20 0 0 6 1.054 5 2 0 1 0.994 40 1 1 4 1 0 6 0.841 10 0 0 8 0.829 40 1 1 6 0.801 5 2 1 1



grafitLOKALITY

Čechy:
Bližná (u Černé v Pošumaví, okres Český Krumlov) [8,9].
Černá na Šumavě (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [9].
Český Krumlov (okres Český Krumlov) [8,11].
Domoradice (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [8].
Hejná (u Horažďovic, okres Strakonice) [10].
Horní Planá (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [13].
Hůrka (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [10].
Chvalovice (u Netolic, okres Prachatice) [8,10].
Hostínova Lhota (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [12].
Katovice (u Strakonic, okres Strakonice) [8,11].
Kladruby (u Horažďovic, okres Strakonice) [8].
Koloděje nad Lužnicí (okres České Budějovice) [8].
Lazec (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [12].
Malenice (u Volyně, okres Strakonice) [8].
Mnichov (u Strakonic, okres Strakonice) [8].
Mokrá (u Horní Plané, okres Český Krumlov) [8,12].
Tatry (u Hořic na Šumavě, okres Český Krumlov) [14].
Větřní (okres Český Krumlov) [15].
Vyšný (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [8].


grafitLITERATURA

Prvky, s.200-205. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.192.
(2) 41-1487(2H).
(3) Birch W.D., Van der Heyden A. (1997): Minerals of the Kintore and Block 14 open cuts at Broken Hill, New South Wales. Austral. Jour. Mineral. 3(1), 23-83.