X 

kalcit

www.mineral.cz - databáze minerálů


kalcit
[latina] - čirý, většinou zabarvený trigonální nerost, uhličitan vápenatý, t=3, h=2.6-2.8. Je dokonale štěpný podle ploch klence. Tvar krystalů je velmi variabilní, častěji tvoří hrubozrnné, jemnozrnné až celistvé výplně žil i souvislé horniny (vápence). V přírodě jeden z nejrozšířenějších nerostů. Čiré krystaly kalcitu (islandský vápenec) bývají dvojlomné a používají se v optice.
kalcit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Calcite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Calcit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8V/B.02-20
chemické složeníIMA:
CaCO3
Fleischer:
CaCO3

kalcit

chemické složení *CaCO3
tvrdost od - do3.0 - 3.0
hustota od - do2.600 - 2.800
barvabezbarvá, bílá, žlutá, červená, šedá, hnědá, černá
krystalická soustavaklencová
barva vrypubílá
lom-
leskskelný až perleťový
štěpnostdokonalá podle (1.0.-1.1)
popsalFreiesleben
v roce1836
kalcit

popis minerálu: kalcit (Freiesleben 1836) CaCO3, klencový. Jednotlivé krystaly jsou obvykle tvaru nízkého nebo hrotitého klence, jinak tvoří velkou řadu i jiných tvarů a spojek. Krystaly jsou často v drúzách a shlucích. Vedle krystalového kalcitu je kalcit zrnitý, krápníkovitý, stébelnatý, vláknitý i celistvý. T=3, h=2.6-2.8. Je čirý nebo má barvu bílou, šedou, žlutavou, hnědou až černou, s příměsí hematitu červenou. Vryp má bílý s odstínem podle zbarvení kalcitu. Lesk skelný až perleťový. Před dmuchavkou se netaví, ale intenzívně žíhán svítí. Žíhán v baničce někdy dekripituje a rozpadá se na droboučké štěpné tvary (klence). Chemicky bývá dosti čistý, někdy s příměsí Ba, Sr, Mn a Pb. V kyselině chlorovodíkové se zastudena prudce rozkládá a uniká kysličník uhličitý, žíháním se mění v pálené vápno. Plamen barví cihlově červeně. d: 3.03, 2.28, 2.10, 1.92, 1.88 (3) p: a=4.99, c=17.06, Z=4, R3c (2) op: No=1.658, Ne=1.486 (3)



kalcitLOKALITY

Čechy:
Baba (ložisko, u Dobříše, okres Příbram) [9].
Bába (u Mladé Boleslavi, okres Mladá Boleslav) [9].
Bytíz (Příbramské ložisko, okres Příbram) [8].
Církvice (u Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem) [9].
Dvorce (u Prahy, okres Benešov) [9].
Hejdov (u Čáslavi, okres Kutná Hora) [10].
Horky (u Čáslavi, okres Kutná Hora) [10].
Hracholusky (u Křivoklátu, okres Rakovník) [10].
Koněprusy (u Berouna, okres Beroun) [12].
Kozákov (vrch, u Turnova, okres Semily) [12].
Kutná Hora (okres Kutná Hora) [10].
Janovka (u Libušína, okres Kladno) [12].
Libušín (u Kladna, okres Kladno) [13].
Mariánská hora (v Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem) [10].
Moravany (u Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem) [13].
Ostrý (vrch, u Benešova nad Ploučnicí, okres Děčín) [14].
Peklo (kóta, u Haber, okres Havlíčkův Brod) [14].
Příbram (okres Příbram) [14].
Příbramské ložisko (okres Příbram) [5,6,7].
Sebuzín (u Litoměřic, okres Ústí nad Labem) [15].
Slivenec (část Prahy, město Praha) [15].
Stříbro (okres Tachov) [8,15].
Zadní Kobyla (lom, u Koněprus, okres Beroun) [12].
Morava:
Olší (ložisko u Dolní Rožínky, okres Žďár nad Sázavou) tabulkovité krystaly až 10 cm velké (10.
patro, žíla č.
6) nebo skalenoedrické krystaly mnohdy prorostlé milleritem.
Skalenoedry dosahují velikosti 4 cm, klencové krystaly (do 12 cm, 12.
patro, žíla č.
1) [309].
Slovensko:
Banská Štiavnica (Žiar nad Hronom district) ***často se vyskytuje v drúzovitých dutinách téměř na všech žilách ve formě pěkně vyvinutých romboedrických a skalenoedrických, vzácně i krátce sloupečkovitých a pyramidálních krystalech, jednotlivých i sdružených do snopcovitých, keříčkovitých, kulovitých, růžicovitých aj.
agregátů.
Je žlutobílý, vínově bílý a zelenobílý, ojediněle průzračný na křemeni, ametystu, dolomitu, celistvém kalcitu aj.
spolu se sideritem, barytem, křemenem, dolomitem a rudními minerály.
Tvoří pseudomorfózy pod krystalech aragonitu 7-20 cm velkých, perimorfózy po krystalech křemene a sideritu*** [899].
Blatnica (near Martin, Martin district) [899].
Stratená (near Dobšiná, Rožňava district) [901].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

Canada:
Northwest Territories:
Nanisivik mine (Baffin Island) [291].
USA:
Missouri:
Granby (Newton Company) [4].
New Jersey:
Franklin (Sussex Company) [4].
Tennessee:
Carthage (Smith Company) [4].
Texas:
Terlingua district (Brewster Company) [4].
South Dakota:
Devils Hill (Washington Company) [4].
SOUTH AMERICA:


kalcitLITERATURA

(1) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.95-101;
(2) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.236.
(3) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.125.
(4) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.277-280.
(5) Litochleb Jiří (1995): Březové Hory - největší ložisko stříbra a olova v ČR. Minerál 3, No.2, p.73-82.
(6) Litochleb J.(1995): Příbramské uranové ložisko. Minerál 3, No.2, p.103-110.
(7) Litochleb J., Švenek J.(1995): Drúzové kalcity karbonátových žil příbramského uranového ložiska. Minerál 3, No.2, p.112-115.
(8) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.75 (Bytíz), p.625(Stříbro).
(9) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, p.31(Bába), p.32 (Baba), p.249(Církvice), p.393(Dvorce).
(10) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.48(Hejdov), p.179-180 (Horky), p.250(Hracholusky), p.145(Kutná Hora), p.153(Mariánská hora).
(11) 47-1743, 43-697(Mg), 24-27, 5-586, 2-714(Mn).
(12) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.84(Janovka), p.260(Koněprusy), p.302-303(Kozákov), p.247(Zadní Kobyla).
(13) Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.81(Libušín), p.305(Moravany).
(14) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.63(Ostrý), p.107(Peklo), p.297-299(Příbram).
(15) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.14(Sebuzín), p.155(Slivenec), p.254(Stříbro).