X 

korund

www.mineral.cz - databáze minerálů


korund
[Indické jazyky] - po diamantu nejtvrdší nerost, oxid hlinitý, t=9, h=4.1. Šesterečná soustava, nejčastěji jako soudkovité šestiboké krystaly. Čistý bezbarvý korund se nazývá leukosafír. Růžová až červená odrůda korundu je ceněný drahokam rubín, modrá safír, žlutá orientální topas, zelená orientální smaragd. Vyskytuje se zejména v náplavech na Srí Lance a v Zadní Indii.
korund FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Corundum (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Korund (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8IV/C.04-10
chemické složeníIMA:
Al2O3
Fleischer:
Al2O3

korund

chemické složení *Al2O3
tvrdost od - do9.0 - 9.0
hustota od - do3.900 - 4.100
barvabezbarvá, modrá, červená, modrošedá
krystalická soustavaklencová
barva vrypu-
lomlasturnatý
leskperleťový
štěpnostchybí
popsalhistorický
v roce0
korund

popis minerálu: Tvoří vřetenovité, soudkovité nebo tabulkovité krystaly. Bývá kusový, hrubozrnný a také jemnozrnný, často spolu s magnetitem a dalšími minerály tvoří horninu, z níž se vyrábí smirek. Pravou štěpnost nemá, velké krystaly mívají dělitelnost podle (0001), jindy je možno na krystalech pozorovat nepravou štěpnost podle (1.0.-1.1.), kterou způsobuje dvojčatný lamelární srůst. Lom má lasturnatý, je křehký. T=9, h=3.9-4.1, přičemž různobarevné odrůdy je jen velmi málo liší v hustotě. Lesk mívá intenzívní skelný. Jsou známy barevné odrůdy: - leukosafír (čirý a bezbarvý) - rubín (červený) - orientální topaz (žlutý) - orientální ametyst (fialový) - orientální smaragd (zelený) Na krystalech se někdy projevuje asterismus.



korundLOKALITY

Čechy:
Čejov (u Humpolce, okres Pelhřimov) [5].
Jizerská louka (okres Jablonec nad Jizerou) [9].
Kloub (u Písku, okres Strakonice) [8].
Linhornka (vrch u Starého, okres Litoměřice) [9].
Měrunice (u Bíliny, okres Teplice) [9].
Načetín (u Poběžovic, okres Domažlice) [9].
Pacova hora (u Chýnova, okres Tábor) [6].
Podsedice (u Třebenic, okres Litmoměřice) [10].
Morava:
Pokojovice (u Okříšků, okres Třebíč) tvoří šedé až modrošedé kónické nebo soudečkovité krystaly až 10 cm dlouhé s průměrem až 5 cm.
Běžně se však velikost krystalů pohybovala od 1 do 4 cm.
Některé krystaly jsou tektonicky postižené, což se projevuje posunem částí krystalů podle ploch odlučnosti.
Nacházen v pegmatitu v menším amfibolitovém výchozu v příkré zalesněné stráni jižně od obce [327].
Silesia:
Vlčice (near Javorník ve Slezsku, Šumperk district) [902].
Slovensko:
Dobrá Niva (near Zvolen, Zvolen district) [899].
Hajnáčka (near Fi?akovo, Rimavská Sobota district) [899].
Horduša-Hámre (near Banská Štiavnica, Žiar nad Hronom district) [899].
Rankovce (near Košice, Košice district) [900].
Sklené Teplice (near Žiar nad Hronom, Žiar nad Hronom) [901].
Vechec (near Vranov nad Top?ou, Vranov nad Top?ou district) [901].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

Canada:
Ontario:
Craigmont (Renfrew Company) [3].
USA:
Georgia:
Clayton (Robun Company) [3].
New Jersey:
Franklin (Sussex Company) [3].
North Carolina:
Corundum Hill (near Franklin, Macon Company) [3].
SOUTH AMERICA:


korundLITERATURA

(1) Ježek(1932): Mineralogie, nákl. ústř. nakl. a knih. učitel. českosl. Praha, s.746-751.
(2) Čuchrov(1965): Mineraly, tom II, vyp.2, izd. AN SSSR, s.63-75.
(3) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.300-303.
(4) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.114.
(5) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.263(Čejov).
(6) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.159 (Pacova hora).
(7) 10-173.
(8) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.236(Kloub).
(9) Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.149-150(Jizerská Louka), p.88(Linhornka), p.234(Měrunice), p.335(Načetín).
(10) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.195(Podsedice).
(11) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.139.