X 

lepidolit

www.mineral.cz - databáze minerálů


lepidolit
[řečtina] - lithná slída - růžový, fialový nebo někdy zelenavý šupinkovitý a štěpný jednoklonný nerost ze skupiny slíd, složitý křemičitan s obsahem lithia, draslíku, hliníku a fluoru, t=2.5-3, h=2.8-2.9. Vyskytuje se v především v pegmatitech. Důležitá surovina lithia.
lepidolit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Lepidolite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Lepidolit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8
chemické složenívzorec nenalezen

lepidolit

chemické složení *K(Li,Al)3(Si,Al)4O10(F,OH)2
tvrdost od - do2.5 - 4.0
hustota od - do2.700 - 2.900
barvabílá, šedá, červená, fialově růžová, zelená
krystalická soustavajednoklonná
barva vrypubílá
lom-
leskskelný až perleťový
štěpnostdokonalá podle (001)
popsalKlaproth
v roce1792
lepidolit

popis minerálu: lepidolit (Klaproth 1792) K(Li,Al)3(Si,Al)4O10(F,OH)2, jednoklonný, místy hojný minerál ze skupiny slíd. Tvoří drobné lístky a šupinky uspořádané do shluků (2,3). Dobře omezené tabulkovité krystalky jsou vzácné, mají pseudohexagonální vzhled, dvojčatí podle slídového zákona (3). Barvu má bílou, šedou, červenou, fialově růžovou nebo zelenou, T=2.5-4, h=2.7-2.9, lesk má skelný až perleťový a vryp bílý (2,3). Je dokonale štěpný podle {001}. Je opticky dvojosý (-), ve výbrusech bývá bezbarvý (3). Před dmuchavkou se taví, obsahuje příměsi Mn, Mg, Na a H2O, v menších množstvích také Rb, Cs a Tl. Plamen barví karmínově, a je-li v něm příměs Na, silně žlutočerveně. V kyselinách se neporušuje, rozpustný pouze v HF (2,3). d:4.84, 3.57, 3.23, 2.79, 2.51 (4). p: a=5.21, b=8.97, c=10.08, á=100.8o, Z=4, C2/m (1). op: ŕ=1.535-1.543, á=1.548-1.575, +=1.553-1.579, 2V=36-50o (3).


klasifikace - Strunz (8ED

lepidolitLOKALITY

Čechy:
Nová Ves (u Křemže, okres Český Krumlov) [9].
Morava:
Dolní Bory (Žďár nad Sázavou district) [7,8].
?STERREICH:
Nieder?sterreich:
Maigen (bei Hartenstein) [10].


lepidolitLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.438.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.142.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.764.
(4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.206.
(5) 43-692(2M2), 42-612(3T), 38-425 (IT1M), 24-594(2M1), 15-62(12OR), 14-565(1M,Fe), 14-11, 10-485(1M), 10-484(3T), 10-483(3M).
(6) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.325-326.
(7) Němec D.(1980): Nález lithného pegmatitu u Dolních Borů na záp. Moravě. Čas. Mineral. Geol. No.4, p.446.
(8) Staněk J.(1981): Nový lithný pegmatit na západní Moravě. Čas. Mineral. Geol. No.2, p.175-178.
(9) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.440(Nová Ves).
(10) Hehenberger R. (1997): Elbait, Olenit und Lepidolith von Maigen/Nieder?sterreich. Lapis 22
(2), 41-44, 54 (deposit).
(11) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 2, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.461.
(12) Jacobson M. (1997): The Coolgardie Pegmatite Field, Western Australia. Austral. Jour. Mineral. 3
(2), 91-102.