X 

mastek

www.mineral.cz - databáze minerálů


mastek
mastek FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

klasifikace - Strunz 8
chemické složení

mastek

chemické složení *Mg3(OH)2Si4O10
tvrdost od - do1.0 - 1.0
hustota od - do2.600 - 2.800
barvazelená, bílá, šedá, nažloutlá
krystalická soustavajednoklonná
barva vrypubílá
lomnerovný až tříšťnatý
leskperleťový, mdlý
štěpnostvýborná podle (001)
popsalhistorický
v roce0
mastek

popis minerálu: mastek (hist.) Mg3Si4O10(OH)2, jednoklonný a trojklonný. Jen zcela výjmečně tvoří krystaly v podobě šestibokých tabulek. Většinou je lupenitý, šupinatý nebo drobonce zrnitý až celistvý (steatit, tuček), (2,3), někdy s ledvinitým povrchem. Tvoří pseudomorfózy po křemeni i po kalcitu (3). Je bezbarvý, nebo má barvu bílou, nazelenalou, nažloutlou i narůžovělou, načervenalou, hnědou, někdy až tmavozelenou nebo tmavomodrou. Lesk má mastný až perleťový a vryp bílý. T=1, h=2.5-2.8 (2,3). Je průsvitný i neprůhledný, mastně až perleťově lesklý. Vyniká dokonalou slídovou štěpností podle {001}, jeho štěpné lupínky jsou ohebné, má celistvý, nerovný až tříšťnatý lom. Opticky dvojosý (-) (3). Před dmuchavkou se netaví a žíháním tvrdne. V kyselinách se nerozkládá, žíhán v baničce uvolňuje vodu (2,3). Bod tání 1200-1500oC (3). Odrůdy: 1) tuček je celistvá odrůda o tvrdosti 1.5. Tvoří hlízy ve vápencích, v hadci, ve svoru a v jiných horninách (Smrčiny, Krušné hory). 2) krupník (hrnčířský kámen) je mastek promíšený uhličitany a chlority (Sobotín u Šumperka, Alpy) V přírodě vzniká často rozkladem hořečnatých nerostů, např. olivínu, enstatitu, aktinolitu i dolomitu. Vyskytuje se hlavně v krystalických břidlicích, tvoří samostatné mastkové břidlice a je znám z mnohých hadců. Je častým horninotvorným minerálem v epizonálně metamorfovaných krystalických břidlicích, hlavně ve výšším jejich pásmu i na kontaktech vyvřelin s uhličitanovými horninami. Tvoří místy ložiska a těží se (3). Mastek je hledanou surovinou pro výrobky žáruvzdorné, ozdobné, leštící, izolační, psací aj. (2,3). d: 9.25, 4.64, 3.10, 2.47, 1.52 (4) p: a=5.27, b=9.12, c=18.85, á=100.0o, Z=4 [jednoklonný](1). op: ŕ=1.538-1.545, á÷+=1.575-1.590, 2V=0-30o (3).


klasifikace - Strunz (8EB

mastekLOKALITY

Čechy:
Bohdaneč (u Ledče nad Sázavou, okres Kutná Hora) [6].
Horní Slavkov (okres Sokolov) [9].
Chýnov (u Tábora, okres Tábor) [10].
Rychnov (u Hlinska, okres Chrudim) [8].
Morava:
Olší (ložisko u Dolní Rožínky, okres Žďár nad Sázavou) v až 30 cm mocných vrstvách bílé až zelenavé barvy v hadcích zastižených na 5.
a 6.
patře dolu [309].
Slovensko:
Hnúšťa-Likier (near Tisovec, Rimavská Sobota district) [899].
Jelšava (near Revúca, Rožňava district) [899].
Kalinovo (near Poltár, Lučenec district) [899].
Kokava nad Rimavicou (near Hnúšťa, Lučenec district) [900].
Muránska Dlhá Lúka (near Revúca, Rožňava district) [900].
Ploské (near Hnúšťa-Likier, Rimavská Sobota district) [900].
Podrečany (near Lučenec, Lučenec district) [900].
Rovné (near Hnúšťa-Likier, Rimavská Sobota district) [900].
Sirk (near Jelšava, Rožňava district) [901].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

USA:
New York:
Gouverneur island [5].
SOUTH AMERICA:


mastekLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.435.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.108-109.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.826.
(4) Semenov (1981): Mineralogičeskije tablicy, izd. Nedra Moskva, s.209.
(5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.350.
(6) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.108(Bohdaneč).
(7) 29-1493, 19-770, 13-558, 3-881.
(8) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.470(Rychnov).
(9) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.139(Horní Slavkov).
(10) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.232(Chýnov).
(11) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 2, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.781.