X 

muskovit

www.mineral.cz - databáze minerálů


muskovit
[angličtina, ruština] - bezbarvý našedlý nerost ze skupiny slíd, hlinitokřemičitan draselný, t=2.5, h=2.8-3.0. V České republice se vyskytuje u Písku, Velkého Meziříčí a jinde. Používá se například k výrobě elektrotechnických izolátorů.
muskovit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Muscovite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Muskovit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8VIII/H.10-30
chemické složeníIMA:
KAl2(Si3Al)O10(OH)2
Fleischer:
KAl2[box]AlSi3O10(OH)2

muskovit

chemické složení *KAl2(Si,Al)O10(OH,F)2
tvrdost od - do2.0 - 3.0
hustota od - do2.700 - 3.100
barvabezbarvá, bělavá, nažloutlá, nahnědlá, nazele.....
krystalická soustavajednoklonná - pseudošesterečná
barva vrypubílá
lom-
leskskelný, na štěpných plochách perleťový
štěpnostvýtečná podle (001)
popsalDana
v roce1850
muskovit

popis minerálu: ***muskovit (Dana 1850) KAl2(Si3Al)O10(OH,F)2, jednoklonný-pseudošesterečný. Tvoří krystaly narostlé i zarostlé (2,3) ve tvaru šestibokých tabulek s převládající plochou {0001}, často rýhovanou nebo zvlněnou, někdy i s tvary {110}, {010} a {111}. Častá jsou také dvojčata podle slídového zákona slídového zákona s {001} jako plochou srůstu (2,3). Dosti hojně tvoří muskovit desky až několikametrových rozměrů. Nezřídka orientovaně srůstá s biotitem a jinými slídami (3). Obvykle však tvoří jen lupenité a šupinaté shluky, uspořádané někdy paprsčitě, růžicovitě, miskovitě nebo stromečkovitě (2,3), bývá i celistvý. Tvoří pseudomorfózy po cordieritu, nefelínu, živcích, topazu a jiných nerostech (3). Je bezbarvý nebo má barvu bělavou, nažloutlou, nahnědlou. nazelenalou i narůžovělou. T=2-3, h=2.7-3.1. Lesk má skelný až perleťový se stříbrným svitem a vryp bílý (2,3). Je dokonale štěpný podle {001}. Opticky je jednoosý (-), optické vlastnosti značně kolísají podle obsahu Fe a Ti. Ve výbrusech je bezbarvý (3). Před dmuchavkou se velmi těžce taví, v kyselinách se neporušuje. Obsahuje příměsi Mg, Ca, Fe a F (2,3). Odrůdy: 1) sericit je velmi jemně šupinkatý až celistvý muskovit, barvy bělavé, šedé, nažloutlé nebo nazelenalé, hedvábného lesku, podobný mastku. Vzniká druhotně ze živců (Kutná Hora, Tábor). 2) fuchsit je slída smaragdové barvy s obsahem Cr2O3 (Tyroly, u nás u Petrova nad Desnou poblíž Šumperku). 3) pinit je zelenavá skoro celistvá slída, vznikající přeměnou z corideritu (Horní Bory u Velého Meziříčí). d: 10.04, 4.48, 3.35, 2.56 (4) p: a=5.19, b=9.04, c=20.08, á=65.5o, Z=4, C2/c (1) op: ŕ=1.552-1.576, á=1.582-1.611, +=1.588-1.615, 2V=35-50o (3).***



muskovitLOKALITY

Čechy:
Baba (u Domažlic, okres Domažlice) [7,10].
Cínovec (u Teplic, okres Teplice) [9].
Dmout (vrch u Domažlic, okres Domažlice) [9].
Domažlice (okres Domažlice) [9].
Chlumec (u Chabařovic, okres Ústí nad Labem) [11].
Kříženec (u Mariánských Lázní, okres Tachov) [10,12].
Ohnišťovice (u Poběžovic, okres Domažlice) [10,13].
Řípec (u Veselí nad Lužnicí, okres Tábor) [13].
Sudějov (u Kutné Hory, okres Kutná Hora) [10].
Teplá (u Mariánských Lázní, okres Karlovy Vary) [10].
Zámek (u Domažlic, okres Domažlice) [14].
Morava:
Olší (ložisko u Dolní Rožínky, okres Žďár nad Sázavou) v pegmatitu zastiženém na 5.
patře dolu tvoří až 10 cm velké lupeny ve speřených agregátech [309].
Slezsko:
Bělá (obec Bělá pod Pradědem, okres Šumperk) [15].
SLOVENSKO:
Bratislava (Bratislava district) [899].
Rudňany (Spišská Nová Ves district) [900].
ASIE:
PAKISTAN:
Nasart tvoří drúzy krystalů prorostlé s aquamarínem [5].

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

USA:
Virginia:
Amelia (Amelia Company) [1].
South Dakota:
Custer (Custer Company) [1].
SOUTH AMERICA:


muskovitLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.437.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.142-143.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.915.
(4) Semenov (1981): Mineralogičeskije tablicy, izd. Nedra Moskva, s.208.
(5) Hochleitner R.(1989): Neu auf dem Mineralienmarkt. Lapis 14, No.1, p.22, 31-35.
(6) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.375-376.
(7) Kratochvíl Fr.(1982): Průzkum pegmatitů u Domažlic na tabulkový živec. Čas. Nár. muzea v Praze No.2, p.112-120.
(8) 46-1409(V,Ba), 46-1311(2M,NH4), 34-175 (2M2), 25-659(2M2), 21-993(1M,Mg), 19-814(V,2M1), 10-490(2M2,Ba), 10-482(Li,2M1), 7-42(3T), 7-32(2M1), 7-25(1M), 6-263(2M1).
(9) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.243(Cínovec), p.316(Dmout), p.338(Domažlice).
(10) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.130(Domažlice - viz Baba), p.332(Kříženec), p.458(Ohnišťovice), p.630(Sudějov), p.655(Teplá).
(11) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.322(Chlumec).
(12) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.378(Kříženec).
(13) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.12(Ohnišťovice), p.491(Řípec).
(14) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.278(Zámek).
(15) Kruťa T. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. Mor. Muzeum v Brně, s.79(Bělá).
(16) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 2, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.559.