X 

měď

www.mineral.cz - databáze minerálů


měď
[řečtina - podle starověkých ložisek mědi na ostrově Kypr] - krychlová. Ryzí měď tvoří krystaly nejčastěji tvaru osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Pravidelně vyvinuté krystaly jsou vzácné. Barvu má červenavou, charakteristicky měděnou, často na povrchu nabíhá pestře a také bývá do hněda, černa, pokud je oxidovaná vrstva silnější. Na povrchu často vznikají různé sekundární minerály.
měď FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Copper (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Kupfer (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/A.01-10
chemické složeníIMA:
Cu
Fleischer:
Cu

chemické složení *Cu
tvrdost od - do2.5 - 3.0
hustota od - do8.400 - 8.900
barvačervená, měděná
krystalická soustavakrychlová
barva vrypu-
lomhákovitý
leskkovový
štěpnostchybí
popsalhistorický
v roce0
měď

popis minerálu: (hist.) - Cu, krychlová. Ryzí měď tvoří krystaly nejčastěji tvaru osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Pravidelně vyvinuté krystaly jsou vzácné, obvykle jsou jednosměrně vyvinuté, zkrácené nebo prodloužené, takže mají zdánlivě nižší souměrnost čtverečnou, kosočtverečnou nebo klencovou až i jen jednoklonnou [3,4,5,6]. Na krystalech jsou vyvinuty hlavně tvary {100}, {110}, {111}, {530}, {210}, {410}. Vzhled pravidelných krystalů je krychlový, tetrahexaedrický, dodekaedrický, vzácně oktaedrický (možná pseudomorfózy po kupritu). Plochy krystalů jsou často rýhované, s dolíčky a výstupky na plochách [4,5,6]. Dvojčatí podle osmistěnu {111}, přičemž jsou podle této plochy tabulkovitě rozšířená [3,4], také polysynteticky dvojčatí [4,5,6]. Agregáty jsou větvovité, stromkovité, pletené až pérovité, často jsou dosti pravidelně větvené podle krystalových hran. Jsou-li rozvětvená individua dendritů zploštělá kolmo na plochu osmistěnu {111}, svírají větvičky dendritu úhly 60ř a 120ř, jsou-li individua zploštělá podle ploch dvanáctistněnu {110}, protínají se větvičky v úhlech 70.5ř a 109.5ř nebo 54.75ř. Agregáty bývají větveny nejen plošně, nýbrž někdy také prostorově podle hran osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Bývá také kusová a vtroušená, v podobě mechovitých povlaků a dendritů, plíšků, desek, písku, zrn a balvanů. Vzácně pseudomorfuje kalcit, aragonit a kuprit [3,4,5,6]. Nemá patrnou štěpnost, lom má hákovitý, je dobře kujná a tažná. T=2.5-3, h=8,95 (mikrotvrdost 48-143 kg.mm-2) [14] (obvykle 8,37-8,42). Barvu má červenavou, charakteristicky měděnou, často na povrchu nabíhá pestře a také bývá do hněda, černa, pokud je oxydovaná vrstva silnější , na povrchu často vznikají sekundární minerály zelené barvy. Lesk má kovový, ve velmi tenkých vrstvách prosvítá zelenavě. Dobře vede teplo i elektrický proud, elektrická vodivost se vlivem příměsí snižuje [3,4,5,6]. V nábrusech je růžový, izotropní, reaguje se všemi běžnými činidly [4]. Obsahuje příměs Fe,Ag,Pb,Au aj. Před dmuchavkou snadno taje (bod tání cca 1083ř [14]) a pokrývá se černým kysličníkem. Boraxovou perličku barví v oxydačním plameni modře, v redukčním nečistě červeně (barva pečetního vosku). Reaguje v kyselinách, roztok se zbarvuje amoniakem tmavě modře [3,4]. Čistá měď se taví při 1083ř, tepelná vodivost je o něco menší něž u stříbra [4]. p: a=3.615, Z=4, Fm3m [2]. R: 61 (zelená), 83 (oranžová), 89 (červená) [4,5], 38-85% [14]. ----------------------------------------------------------------- [2] 2.088 100 111 1.0436 5 222 1.808 46 200 0.9038 3 400 1.278 20 220 0.8293 9 331 1.0900 17 311 0.8083 8 420



měďLOKALITY

Čechy:
Horní Slavkov (okres Sokolov) [20].
Horní Vernéřovice (u Trutnova, okres Trutnov) [19].
Chotiná (u Plzně, okres Plzeň-sever) [7].
Kraslice (okres Sokolov) [16].
Lomnice nad Popelkou (okres Semily) [17].
Nová Paka (okres Jičín) [8].
Rváčov (u Lomnice nad Popelkou, okres Liberec) [18].
Stará Paka (okres Semily) [18].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

USA:
Arizona:
Bisbee (Cochise Company) [14].
New Jersey:
Franklin (Sussex Company) [14].
SOUTH AMERICA:


měďLITERATURA

Prvky, s.16-20. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.108.
(2) Pring A. (1997): The Hall collection: A Broken Hill treasure tvore. Austral. Jour. Mineral. 3(1), 11-15.
(3) Day B.E. (1997): The Broken Hill Mineral Collection of Milton Lavers. Austral. Jour. Mineral. 3(1), 17-20.
(4) Birch W.D., Van der Heyden A. (1997): Minerals of the Kintore and Block 14 open cuts at Broken Hill, New South Wales. Austral. Jour. Mineral. 3(1), 23-83.