X 

olovo

www.mineral.cz - databáze minerálů


olovo
olovo FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Lead (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Blei (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/A.05-20
chemické složeníIMA:
Pb
Fleischer:
Pb

olovo

chemické složení *Pb
tvrdost od - do1.5 - 1.5
hustota od - do11.347 - 11.347
barvaolověně šedá
krystalická soustavakrychlová
barva vrypušedobílá
lomhákovitý
leskkovový
štěpnostchybí
popsalhistorický
v roce0
olovo

popis minerálu: (hist.) Pb, krychlové. Tvoří až 4 cm velké, volné i zarostlé krystaly oktaedrického [2,6,7], rombododekaedrického nebo tetragontrioktaedrického typu [7], často omezené {100} i {111} [2,6,7], a také {110}, {410}, {211}, {551} [7], nebo dvojčata podle {111}. Nejhojnější jsou však jeho zrna, povlaky, desky i drátkovité nebo vláskovité agregáty, dendrity a kuličky [2,6,7]. Barvu má olověně šedou s modravým odstínem, rychle tmavne. Vryp má šedý, píše po papíře, za čerstva je kovově lesklý. Štěpnost nejeví, lom má hákovitý, t=1.5, h=11.37-11.4. Je výborně kujný, tažný, lze ho řezat nožem, je neprůhledný [2,6,7]. Na čerstvé ploše má vysokou odraznost, rychle ztrácí lesk, je izotropní [7]. Snadno taje před dmuchavkou (bod tání 327.4řC [6,7]), nálet dává sírově žlutý [6,7] a snadno se rozpouští ve zředěné HNO3 [2,6,7]. Ryzí olovo bývá málokdy čisté, obvykle obsahuje příměsi (S, vzácněji Au, Ag, Sb, někdy Ir), některá olova z primárních nalezišť jsou téměř čistá viz anal. olova z Harstigu [7]. p: a=4.9506, Fm3m, Z=4 [4]. ch: obsahuje až 99.71% Pb [2]. op: n=2.01 (Na záření), 1.97 a 1.71 (červené světlo) [7]. ----------------------------------------------------------------- [4]. 1.1359 10 331 2.855 100 111 1.1069 7 420 2.475 50 200 1.0105 6 422 1.750 31 220 0.9526 5 511 1.493 32 311 0.8752 1 440 1.429 9 222 0.8369 9 531 1.238 2 400 0.8251 4 600



olovoLOKALITY

Čechy:
(?) Oloví (u Sokolova, okres Sokolov) [10].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

USA:
New Jersey:
Franklin (Sussex Company) [7].
SOUTH AMERICA:


olovoLITERATURA

Prvky, s.82-85. (1) Miner. žurnal 1989,11,č.4,s.88-96.
(2) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.svazek, Academia Praha, s.87.
(3) Harapát (1989-1991): Systematická mineralogie ČSSR, MS DDM Trutnov.
(4) Swanson and Tatge (1951) JC Fel. Reports, NBS - podle ASTM 4-686
(5) Sawlowicz Z. (1990): Native lead in the Polish Kupferschiefer. Neues Jahrb. Miner. Monatsh. č.8, s.376-382 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1991, č.3v, s.28 (#1991/03v216).
(6) Ježek Bohumil (1932): Mineralogie. Nákl. ústřed. nakl. a knihk. učitel. Českosl. v Praze, s.602-604.
(7) Čuchrov a kol. (1960): Mineraly - spravočnik, tom I, izd. AN SSSR Moskva, s.45-46.
(8) Frich-Char D.I., Ašichmina N.A., Lubnin E.N., Muravickaja G.N. (1986): Ob akcessornych samorodnych metallach v karbonatitach Ostrovov Zelenogo Mysa. Dokl. Akad. Nauk SSSR 290, č.6, s.1481-1485 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1987, č.2v, s.33 (#987/2v1182).
(9) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.317.
(10) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.32(Oloví).
(11) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.292.