X 

opál

www.mineral.cz - databáze minerálů


opál
[latina, indické jazyky] - čirý, průhledný, průsvitný nebo neprůhledný, nejrůzněji zbarvený, vždy beztvarý nerost, hydratovaný oxid křemičitý, t=5.5-6, h=2.0-2.4. Z četných odrůd je nejvíce ceněný opál drahý, pestře perleťově zbarvený.
opál FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Opal (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Opal (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8IV/D.01-80
chemické složeníIMA:
SiO2·nH2O
Fleischer:
SiO2·nH2O

chemické složení *SiO2xnH2O
tvrdost od - do5.0 - 6.5
hustota od - do2.000 - 2.300
barvarůzná, od bezbarvé po hnědou, šedou
krystalická soustavapolymer
barva vrypusvětlá, bílá
lomlasturnatý
leskmastný až skelný
štěpnostchybí
popsalhistorický
v roce0
opál

popis minerálu: opál (hist.) SiO2.nH2O, polymer. Makroskopicky tvoří celistvou hmotu s povrchem ledvinitým, kulovitým, hroznovitým nebo hlízovitým (2,3). Vyplňuje trhliny hornin, bývá celistvý, v krápníčcích, hojné jsou i vrstvy a povlaky, vzácně bývá zrnitý. Bývá častým materiálem pseudomorfóz i fosilizačním materiálem (3). Má různou barvu, T=5-6.5, h=2.0-2.3, mastný až skelný lesk. Vryp je bílý, ale u odrůd intenzivněji zbarvených má barevný odstín. Některé odrůdy jeví opalizování (hru barev), jež vzniká rozkladem světla (2,3), má význačný lasturnatý nebo lom (3). Před dmuchavkou se netaví, žíhán v baničce uvolňuje vodu. Obsahuje příměsi Al, Fe, Ca. Rozdrcený na prášek reaguje s horkým draselným louhem a s vařící kyselinou chlorovodíkovou (2,3), obsahuje 1-34% H2O (3). Odrůdy: 1) opál drahý je průzračný, modravě bílý a hraje duhovými barvami (Dubník u Prešova, Austrálie v oblasti Queensland) 2) opál ohnivý je žlutý až červený, průhledný a opalizuje (Austrálie) 3) hyalit (opál skelný) je průzračný a podobný zmrzlým kapkám vody (Valeč v Doupovských horách a Vicenice u Moravských Budějovic) 4) gejzírit je pórovitý opál vysrážený z horkých pramenů (Island, Nový Zéland) 5) opál obecný neprůhledný, nebo průsvitný jen na hranách. Je označován podle vzhledu, např. voskový má hnědou barvu (Český Krumlov, Řípov u Třebíče, Jastrabá, Brhlovce, Detva), mléčný bílý (Třesov a Vicenice u Náměště nad Oslavou, Oslavany), dřevitý vznikl prokřemeněním dřeva (Lupoč u Lučence), tzv. opáljaspis je proniklý limonitem nebo hematitem, a proto je hnědý až červený (Borovina u Třebíče ) 6) kašolong je křídově bílý opál vznikající ztrátou vody, takže se někdy řadí k chalcedonu (Rudice u Olomučen v Moravském krasu) 7) menilit je hlízovitý, nelesklý opál šedých až hnědých barev (Chřiby a Západní Beskydy). d: 4.32, 4.08, 2.50, 1.62, 1.44 (4) p: a=5.00, c=24.52 (4) op: n=1.3-1.46 (podle obsahu vody)(3).



opálLOKALITY

Čechy:
Bohouškovice (u Křemže, okres České Budějovice) [7].
Kamený (les, u Tábora, okres Tábor) [8].
Křemže (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [8].
Lužice (u Bíliny, okres Most) [9].
Mokřina (u Mariánských Lázní, okres Cheb) [9].
Plešovice (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [10].
Vlčák (u Stříbra, okres Tachov) [11].
Volfartice (u České Lípy, okres Česká Lípa) [11].
Zlatá Koruna (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [8].
Slovensko:
Badín (near Banská Bystrica, Banská Bystrica district) ***nejrůznější odrůdy, především dřevité s pěknými barvami a výraznou texturou*** [899].
Banské (near Vranov nad Top?ou, Vranov nad Top?ou district) [899].
Brhlovce (near Levice, Levice district) [899].
Bunetice (near Košice, Košice-vidiek district) [899].
Čerhov (near Streda nad Bodrogom, Trebišov district) [899].
Červenica (Dubník deposit, near Prešov, Prešov district) [899].
Dargov (near Sečovce, Trebišov district) [899].
Detva (near Zvolen, Zvolen district) [899].
Her?any (near Košice, Košice-vidiek district) [899].
Hodkovce (near Košice, Košice-vidiek district) [899].
Jastrabá (near Kremnica, Žiar nad Hronom district) [899].
Kamenica nad Hronom (near Štúrovo, Nové Zámky district) [899].
Kecerovský Lipovec (near Košice, Košice-vidiek district) [899].
Levice (Levice district) [900].
Nevo?né (near Kremnica, Žiar nad Hronom district) [900].
Pezinok (near Bratislava, Bratislava-vidiek district) [900].
P?tor (near Ve?ký Krtíš, Ve?ký Krtíš district) [900].
Sklené Teplice (near Žiar nad Hronom, Žiar nad Hronom district) [901].
Slanec (Košice - vidiek district) [901].
Slaská (near Žiar nad Hronom, Žiar nad Hronom district) [901].
Stará Huta (near Zvolen, Zvolen district) [901].
Strelníky (near Bánská Bystrica, Bánská Bystrica district) [901].
Vechec (near Vranov nad Top?ou, Vranov nad Top?ou district) [901].
Zámutov (Vranov nad Top?ou district) [901].
Zlatá Baňa - Nosger (Prešov district) [901].
Vzniká při rozkladu silikátů a silikátových hornin, zejména serpentinitů a mladých vyvřelin.
Místy se vylučuje jako sintr (nátek) z horkých pramenů, často tvoří hlízy v sedimentech a křemité kostry rostlin i živočichů, zejména rozsivek a mřížkovců.
Dosti často přechází v chalcedon a konečně i v křemen (3).
K hlavním nalezištím patří u nás vedle nalezišť uvedených u odrůd, Českokrumlovsko, České středohoří a Doupovské hory, Borovany, Kučlín u Bíliny a z.
Morava, Olomučany, Pernštejnsko, Beskydy, na Slovensku pruh od Bánské Štiavnice přes Lubietovou až k Prešovu (3).
V zahraničí jsou hlavní naleziště Gleichenberg ve Štýrsku, Island a Faerské ostrovy, Yellowstonský národní park v USA, Zimapan v Mexiku a Nový Zéland (3).


opálLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.195.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.122-123.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv., Academia Praha, s.90-91.
(4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.130.
(5) 38-448.
(6) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.395-397.
(7) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.111(Bohouškovice).
(8) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.118(Kamený), p.368(Křemže), p.274(Zlatá Koruna).
(9) Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.176(Lužice), p.301(Mokřina).
(10) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.168(Plešovice).
(11) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.161(Vlčák), p.185(Volfartice).