X 

ortoklas

www.mineral.cz - databáze minerálů


ortoklas
[řečtina] - čirý, bílý, žlutý a červený jednoklonný nerost, hlinitokřemičitan draselný, t=6, h=2.54-2.56. Podstatná součást vyvřelin, krystalických břidlic i některých sedimentů. Krystaly jsou často dvojčetně prorostlé (karlovarská dvojčata). Používá se v keramickém průmyslu.
ortoklas FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Orthoclase (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Orthoklas (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8
chemické složeníIMA:
KAlSi3O8
Fleischer:
KAlSi3O8

ortoklas

chemické složení *KAlSi3O8
tvrdost od - do6.0 - 6.0
hustota od - do2.540 - 2.580
barvabezbarvá, bílá, nažloutlá, narůžovělá
krystalická soustavajednoklonná
barva vrypubílá
lom-
leskskelný, na štěpných plochách perleťový
štěpnost
popsalBreithaupt
v roce1823
ortoklas

popis minerálu: ortoklas (Breithaupt 1823) KAlSi3O8, jednoklonný. Tvoří tabulkovité krystaly v dutinách hornin, které jsou obvykle uspořádány do drúz. Charakteristická jsou karlovarská dvojčata, která jsou součástí porfyrických řul a syenitů. Nekrystalovaný ortoklas je zrnitý až celistvý (2,3). Krystaly dosahují až metrových velikostí (3) Je bezbarvý, nebo má barvu bílou, nažloutlou, narůžovělou a namodralou. T=6, h=2.54-2.58. Je průhledný až neprůhledný. Má skelný lesk, na štěpných plochách perleťový, vryp má bílý (2,3). Před dmuchavkou se obtížně taví v kalné sklo (počátek tavení je při 1170oC. Obsahuje vždy menší příměsi Na, Ca, Mg, Fe nebo Ba. Kyselinami, kromě kyseliny fluorovodíkové, se neporušuje (2,3). Odrůdy: 1) adulár je čirý nebo bělošedý, silně lesklý (Písek, Kutná Hora, Sobotín u Šumperka, Bánská Štiavnica, Alpy, Cejlon aj.) 2) měsíček je šedobílý a má hedvábný modravý svit (Alpy, Cejlon). p: a=8.562, b=12.996, c=7.193, á=116o01Ý, Z=4, C2/m (1) op: ŕ=1.518-1.520, á=1.522-1.525, +=1.525-1.528, 2V=50-60o (3).


klasifikace - Strunz (

ortoklasLOKALITY

Čechy:
Babice (u Říčan, okres Praha-východ) [5].
Bor (u Drhovic, okres Tábor) [5].
Březí (u Říčan, okres Praha - východ) [5].
Čelkovice (u Tábora, okres Tábor) [5].
Funkštejn (u Karlových Varů, okres Karlovy Vary) [5].
G?ngrovy domky (též Bečov nad Teplou, okres Karlovy Vary) [5].
Hamelika (u Mariánských Lázní, okres Cheb) [7].
Karlovy Vary (okres Karlovy Vary) [11].
Libá (u Františkových Lázní, okres Cheb) [8].
Liberec (okres Liberec) [8].
Loket nad Ohří (okres Sokolov) [8].
Meclov (u Poběžovic, okres Domažlice) [8].
Ohnišťovice (u Poběžovic, okres Domažlice) [9].
Otov (u Poběžovic, okres Domažlice) [9].
Písek (okres Písek) [9].
Rudolfov (u Českých Budějovic, okres České Budějovice) [12].
Smržovka (u Tanvaldu, okres Jablonec nad Nisou) [10].
Soběslav (u Tábora, okres Tábor) [12].
Tábor (okres Tábor) [10].
Údraž (u Písku, okres Písek) [11].
Slovensko:
Partizánská ?upča (near Rožumberok, Liptovský Mikuláš district) [900].
North and Central America:
USA:
North Carolina:
Alexander Company [300].


ortoklasLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.474.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.125-126.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv., Academia Praha, s.103.
(4) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.398-400.
(5) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, p.35(Babice), p.123(Bor), p.171(Březí), p.265(Čelkovice), p.436(Funkštejn), p.340(G?ngrovy domky).
(6) 31-966, 22-1212, 19-931, 19-3(Ba), 19-2(Ba), 9-462.
(7) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.20.
(8) Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.60(Libá), p.68(Liberec), p.133(Loket nad Ohří), p.211(Meclov).
(9) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.13(Ohnišťovice), p.72(Otov), p.149(Písek).
(10) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.170(Smržovka) p.354(Tábor).
(11) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.79-80(Karlovy Vary), p.14(Údraž).
(12) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.557(Rudolfov), p.588(Soběslav).
(13) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 2, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.606.