X 

osbornit

www.mineral.cz - databáze minerálů


osbornit
osbornit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Osbornite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Osbornit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/A.10-10
chemické složeníIMA:
TiN
Fleischer:
TiN

osbornit

chemické složení *TiN
tvrdost od - do7.5 - 7.5
hustota od - do5.370 - 5.370
barvazlatožlutá
krystalická soustavakrychlová
barva vrypužlutá
lom-
lesksilný
štěpnost-
popsalMaskelyne
v roce1870
osbornit

popis minerálu: (Stery-Maskelyne 1870) TiN, krychlový. Vzácný nerost z meteoritů, izotypní s halitem. Jeho droboučké, až jen mikroskopické oktaedry [1,4]. Krystaly dosahují velikosti 0.02 mm [4]. Barvu má zlatožlutou, je silně lesklý se žlutým leským vrypem [1,4]. je křehký [4], vyp. h=5.37. Osbornit netaje a v kyselinách se nerozpouští [1,4]. Je izotropní, bez vnitřních reflexů. V nábrusech je zlatavě žlutý, mikrotvrdost 1345 kg.mm-2 při 20 g [3]. Název podle objevitele, anglického badatele Osborna [1]. Byl nalezen jednak v achondritu spadlém 2. prosince 1852 u Busti v Indii [1,4] ve formě drobných oktaedrických krystalků v oldhamitu a pyroxenu [4], jednak v howarditu z Pesjanoje na Sibiři (pád 2. října 1933), Rusko [1]. V pozemských horninách byl nalezen jako 20ćm velké inkluze v zelenošedém korundu z aluvia a svrchnědevonských brekcií v zóně styku priazovského a donbaského masivu [3]. p: a=4.240, Fm3m, Z=4 [2]. ch (teor. složení): Ti 77.38, N 22.62 [4]. ----------------------------------------------------------------- difraktometr, Cu-záření, Fe filtr [2]. 2.44 75 1 1 1 2.12 100 2 0 0 1.496 55 2 2 0 1.277 25 3 1 1 1.223 16 2 2 2 1.059 8 4 0 0 0.972 12 3 3 1 0.948 20 4 2 0 0.865 20 4 2 2 0.816 -- 3 3 3 5 1 1



osbornitLOKALITY

Byl nalezen jednak v achondritu spadlém 2.
prosince 1852 u Busti v Indii [1,4] ve formě drobných oktaedrických krystalků v oldhamitu a pyroxenu [4], jednak v howarditu z Pesjanoje na Sibiři (pád 2.
října 1933), Rusko [1].
V pozemských horninách byl nalezen jako 20ćm velké inkluze v zelenošedém korundu z aluvia a svrchnědevonských brekcií v zóně styku priazovského a donbaského masivu [3].


osbornitLITERATURA

Prvky, s.127-128. (1) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.svazek, Academia Praha, s.107.
(2) Beattle a Versnyder (1953): Trnas. ASM 45, s.397. - podle ASTM 6-642.
(3) Tatarincev V.I., Sandomirskaja S.M., Cymbal S.N. (1987): Pervaja nachodka nitrida titana (osbornit) v gornych porodach Zemli. Dokl. Akadem. Nauk SSSR tom 296, č.6, s.1458-1461- podle Refer. žurnal, serija geologija 1988, č.3v, s.36-37 (#1988/3v213).
(4) Čuchrov a kol. (1960): Mineraly - spravočnik, tom I, izd. AN SSSR Moskva, s.121-122.
(5) 38-1420, 31-1403, 6-642.
(6) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.415.