X 

päkkönenit

www.mineral.cz - databáze minerálů


päkkönenit
päkkönenit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

klasifikace - Strunz 8
chemické složení

chemické složení *Sb2AsS2
tvrdost od - do
hustota od - do5.210 - 5.210
barvatmavošedá
krystalická soustavajednoklonná
barva vrypušedá s hnědám odstínem
lom-
leskkovový
štěpnost-
popsalBorodajev,Mozgova,Ozerova,Bortnikov,...
v roce1981
päkkönenit

popis minerálu: (Borodajev a kol. 1981) Sb2AsS2, jednoklonný. Tvoří drobné lístečky, zaoblená izometrická nebo nepravidlená zrna o velikosti do 0.4 mm. Je uzavřen v agregátech ryzího antimonu, kde se na kontaktu p??kk?nenitu a antimonu vyskytuje arsenopyrit a Ni-l?llingit, hojně tvoří polysyntetická dvojčata paralelní s protažením, na příčném řezu jsou často dvojčata pravoúhle uspořádána [1]. Barvu má tmavě šedou, lesk kovový. Vryp má šedý se slabým hnědavým odstínem. Lehce se rýpe měděnou jehlou, je křehký, štípe se ve formě třísek. Mikrotvrdost 66-87 kg.mm-2 při 15g, h=5.21 (vyp.). Kolem vtisků vzniká množství trhlinek orientovaných kolmo k protažení a lasturnatých štěpin, které znesnadňují přesné proměření uhlopříčky vtisku [1]. V odraženém světle je nerost světle šedý s velmi slabým šedým odstínem, je silně anizotropní, má slabé barevné efekty v hnědavých do modrých tónů. Bireflexe je slabá, patrná na vzduchu. Barva bireflexe také velmi slabá od šedé do světle modravě šedé, vnitřní reflexy jsou jasně červené, patrné pouze v prášku na vzduchu [1]. Nazván podle finského geologa Veikko Päkkönena, který se zabýval výzkumem zdejšího regionu, schválen IMA [1]. p: a=5.372, b=3.975, c=11.41, á=89.71o, Z=2 [1]. ch (m.s.,+ 5 an.): Sb 66.9, As 18.6, S 15.5, ä101.0 [1]. R: 40.9-52.1(440), 39.8-51.7(460), 38.7-50.8(480), 38.0-49.8(500), 37.5-48.7(520), 37.2-47.8(540), 36.9-47.0(560), 36.7-46.3(580), 36.6-45.8(600), 36.5-45.5(620), 36.4-45.3(640), 36.2-45.1(660), 36.2-45.4(680), 36.0-45.3(700), 35.9-45.2(720), 35.8-44.9(740) [1]. ----------------------------------------------------------------- RKD 57.3 mm, Fe záření bez filtru, symetrické vkládání vrstvy [1]. 3.90 40 1 0 -2 3.67 10 0 4 1 3.29 5 0 1 2 3.13 40 1 0 3 2.87 100 0 0 4 2.68 60 -2 0 0 2.27 30 0 0 5 2.08 20 2 1 2 1.985 20 0 2 0 1.883 5 0 2 2 1.750 30 -2 1 4 1.672 5 -1 2 3 1.595 10 2 1 5 1.498 10 0 2 5 1.309 5 4 0 2 1.207 5 3 2 4 1.777 10 -1 1 9


klasifikace - Strunz (2

päkkönenitLOKALITY

Čechy:
Příbramské ložisko (okres Příbram) [5].
EVROPA:
Finsko:
Kalliosalo (Seinäjoki) v asociaci s gudmunditem, berthieritem, antimonitem, zinkenitem, pyrhotinem.
Vzniká hydrotermálně při teplotách kolem 380-400ř [1].


päkkönenitLITERATURA

(1) Borodajev J.S., Mozgova N.N., Ozerova N.A., Bortnikov N.S., Ojvanen P., Iletujnen V.: Pjakkjenenit - Sb2AsS2 - novyj mineral iz rudnogo pajona Sejnjajoki v Finljandii. ZVMO 1981,110,č.4,s.480-487.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.403).
(3) (Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.373).
(4) (Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.406).
(5) Litochleb J.(1995): Mineralogické zajímavosti březohorského ložiska. Minerál 3, No.2, p.99-100.
(6) 33-92.
(7) ZVMO 1983, 112, No.6, p.687-688.