X 

rtuť

www.mineral.cz - databáze minerálů


rtuť
rtuť FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Mercury (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Quecksilber (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/A.02-10
chemické složeníIMA:
Hg
Fleischer:
Hg

chemické složení *Hg
tvrdost od - do
hustota od - do13.600 - 13.600
barvastříbrná
krystalická soustavaklencová (při -39C)
barva vrypu-
lom-
leskkovový
štěpnost-
popsalhistorický
v roce0
rtuť

popis minerálu: (hist.) Hg, při obyčejné teplotě je kapalná. Tuhne při -38.87řC a krystaluje v ditrigonálně - skalenoedrickém oddělení. Je jako cín bílá, má hustotu 13.6, bod varu je při 357řC [1,3]. Rozpouští se v HNO3, před dmuchavkou těká, tvoří rtuťové zrcátko nebo kapičky na chladnějších stěnách baničky [3]. V přírodě se vyskytuje obvykle dosti čistá, obsahuje někdy něco stříbra nebo zlata, jež zbývá odpaříme-li rtuť před dmuchavkou. V přírodě se vyskytuje v podobě kapiček na ložiskách cinabaritu. Je vždy druhotná, někdy ji na povrch vynášejí prameny. Vyskytuje se na nalezištích cinabaritu [1,3], nebo na nalezištích minerálů, které rtuť obsahují i jen v příměsích. Rtuť totiž neustále uniká ze struktur těchto minerálů a kondenzuje v příhodných dutinách a kavernách (tzv. rtuťová aureola) [4]. p: (při -46řC): arh=3.005, ŕ=70ř32, Z=1 a=3.47, c=6.72, Z=3 [3].



rtuťLOKALITY

Čechy:
Březina (u Radnic, okres Rokycany) [6].
Dědova hora (u Hořovic, okres Beroun) [7].
Horní Luby (u Aše, okres Cheb) [8].
Slovensko:
Banská Bystrica (Malachov deposit, Banská Bystrica district) ***sekundární s cinabaritem*** [899].
North and Central America:
USA:
Texas:
Terlingua distr.
(Brewster Company) [290].
V Čechách byla hojněji nacházena na Dědově hoře (u Hořovic) v malých kuličkách v dutinách cinabaritu.
V Březině (u Rokycan) se vyskytla v kapkách na sideritu, vzácně na cinabaritu.
Známa na žilách cinabaritu u Horních Lubů, vyskytuje se ve Svaté (u Berouna) v cinabaritu a v pyritu v železné rudě.
Z příbramského uranového ložiska známa z žilného uzlu Brod (5p, ž.
B20A) spolu s cinabaritem v kalcitu.
Na Moravě je uváděn nález z Brna-Komína [2].
Na Slovensku jsou nálezy rtuti běžnější.
Hojněji se vyskytovala v Nižné Slané na drobných žilkách na malém ložisku na svahu Rimbergu v místě zvaném Za baněmi.
Vytváří drobné kuličky a kapky (až 1 cm3) v kalcitu spolu s cinabaritem jako produkt jeho zvětrávání [2].
V Rudňanech je primární rtuť velmi vzácná.
Její výskyty jsou známé již z 19.
století.
Vyskytovala se na žilách Droždiak a Hrubá ve formě kapiček doprovázená cinabaritem, v dutinách sideritu a jako shluky v těsné blízkosti tetraedritu až 1 cm3 velké.
Rtuť se našla také roku 1953 spolu s krystaly cinabaritu v uzavřené čočce sideritu v nadloží odžilku žíly Droždiak na 10.
patře východně od šachty Mier [2].
V Gelnici se vzácně nalezla na siderit - křemen - sulfidických žilách, zjištěna jen v Cendrlinském žilníku a ve svrchních částech žíly Otokar v žilném poli Markus v asociaci s cinabaritem, tetraedritem a dolomitem.
Tvoří drobonké kuličky na puklinách a plochách břidličnatosti grafitických hornin, v intergranulárách cinabaritu nebo tetraedritu.
V minulosti se vyskytovaly ojediněle velké dutiny v okolních horninách vyplněné rtutí.
Rtuť vzniká primárně z hydrotermálních roztoků nebo je, vzácně, sekundární na puklinách a trhlinách nebo jako uzavřeniny ve schwazitu, při jehož přeměně vzniká [2].
Drobné výskyty jsou známé na ložisku Malachov (u Bánské Bystrice), v Pezinku byly zjištěny při ražení chodby ojedinělé kapičky v grafitické hornině v Rýhovej štolni.
Je druhotná po neznámém minerálu, nebo jde o zbytky po amalgamaci rud v minulosti.
Na ložisku Rufús u Poproče vyplňuje uzavřeniny v limonitu spolu s cinabaritem, malachitem a Sb-okry [2].
V Červenici (u Prešova) nalezena na ložisku u osady Dubník (Hg-Sb-As-mineralizace) otevřeném štolou J.
Slávik.
Rtuť je sekundární, velmi vzácná, tvoří drobné kapičky v dutinách silně přeměněných hornin s výraznou impregnací cinabaritu.
Předpokládá se, že její vznik na zdejším ložisku je způsoben trhacími pracemi, nepatrný výskyt rtuti je uváděn z Merníku (u Michalovců), velmi vzácná byla na lokalitě Nosger ve Zlaté Bani, stopy rtuti jsou známy z Lovinobaně (u Lučence) [2].
Z cizích nalezišť je známa z ložisek Idria, Avala v Srbsku, Moschellandsbergu v Porýnsku, San José v Kalifornii, Huancavelica v Peru [1,3].
Poměrně hojná je na Hg-Sb ložiskách v jižní Ferganě, zvláště na ložisku Chajdarkan (Kirgízie), je známá z Nikitovky na Ukrajině, na Aktašském Au ložisku (Altaj, Rusko) [3].
Z gejzírů je uváděna na Islandu a Novém Zélandu [3], velmi bohaté výskyty jsou známy z Almadénu ve Špaňalsku [4].


rtuťLITERATURA

Prvky, s.49-50. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.323.