X 

salmiak

www.mineral.cz - databáze minerálů


salmiak
salmiak FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Sal-ammoniac (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Salmiak (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8III/A.04-10
chemické složenívzorec nenalezen

salmiak

chemické složení *NH4Cl
tvrdost od - do1.0 - 2.0
hustota od - do1.500 - 1.600
barvabezbarvá, bílá, žlutá, červená, hnědá
krystalická soustavakrychlová
barva vrypubílá
lom-
leskdiamantový, skelný
štěpnostpodle (100), plastický
popsalAgricola
v roce1546
salmiak

popis minerálu: salmiak (Agricola 1546) NH4Cl, krychlový. Tvoří obvykle zaoblené krystaly s tvary {211} buď samotné nebo s {100}, {111} a {110}. Krystaly, zvláště umělé, jsou často jednosměrně vyvinuté (monstrozní) a mají pak vzhled šesterečný, čtverečný, kosočtverečný, jednoklonný až asymetrický. Velmi vzácně dvojčatí podle osmistěnu {11}, ojediněle i podle {211} (2,4). Krystaly bývají seskupeny do drúz (4). Také tvoří zrnité kůry a povlaky, nálety složené z drobných stalaktitů, bývá zemitý a práškovitý (2,4), tmelí kousky lávy, hlušiny na uhelných haldách (4). Na hořících haldách často vytváří rovnoběžně vláknité agregáty a shluky rovnoběžných vláken, na jejichž koncích narůstají izometrické krystalky. Je štěpný podle {100} (2), nedokonale podle {11}, translaci má podle {100}, lom má lasturnatý (4), štěpnost je však maskována velkou plasticitou. Čistý je bezbarvý a čirý, bílý. Často je však zabarven do žluta, červena až hněda různými příměsemi (obvykle síra, uhlíkaté látky). T=1-2, h=1.5-1.6. Má palčivě slanou chuť (2,4). Lesk má za čerstva diamantový, intenzívně skelný. Na vzduchu se bezbarvé krystaly z fumarol rozprskávají a matní (4). Ve výbrusech je v procházejícím světle čirý, bezbarvý, někdy bývá sektoriálně nebo skvrnitě zabarven. Je izotropní, někdy bývá slabě anomálně dvojlomný, má zřetelnou disperzi indexu lomu (4). Teoreticky obsahuje 33.72% NH4, 66.28 Cl. Často obsahuje značné množství Fe (ve formě submikroskopických příměsí chloridů), Br do 0.12%, I do 0.0000n%. Obsahuje také stopy Cu, Ag, Co, Ni, Zr, Mo, Ga, Cr, V, Ba, Sr. Ve formě izomorfní příměsi může obsahovat při pokojové teplotě až 3.24% KCl (4). Ve vodě se snadno rozpouští, před dmuchavkou lehce a úplně prchá bez tavení za tvorby dýmů, se sodou dává amoniak, který se prozrazuje zápachem a zbarvením červeného lakmusu na modro (2,4). Sublimuje při 335o (4). p: a=3.87, Z=1, Pm3m (1) op: n=1.638-1.639 (3) Michejev: umělý NH4Cl, Mo-záření, ZrO2 filtr (4) 3.857 80 1 0 0 2.733 100 1 1 0 2.229 50 1 1 1 1.931 90 2 0 0 1.727 70 2 1 0 1.577 90 2 1 1 1.365 70 2 2 0 1.287 50 3 0 0 2 2 1 1.222 70 3 1 0 1.1645 40 3 1 1 1.1145 40 2 2 2 1.0702 20 3 2 0 1.0324 70 3 2 1 0.9654 10 4 0 0 0.9363 20 4 1 0 3 2 2 0.9104 30 4 1 1 3 3 0 0.8862 10 3 3 1



salmiakLOKALITY

Čechy:
Max (důl v Libušíně, okres Kladno) [6,7].
Sch?ller (důl u Libušína, okres Kladno) [6,7].


salmiakLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.155.
(2) Ježek (1932): Mineralogie, nákl. ústř. nakl. a knih. učitel. českosl., Praha, s.728-729.
(3) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv., Academia Praha, s.394-395.
(4) Čuchrov (1963): Mineraly - spravočnik, tom II, vyp. 1, izd. AN SSSR Moskva, s.115-118.
(5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.458.
(6) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.375(Max), p.386(Sch?ller).
(7) 7-7.
(8) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.217(Kladno).
(9) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.488.