X 

siderit

www.mineral.cz - databáze minerálů


siderit
[řečtina] - šedohnědý, hnědý až černohnědý klencový nerost, uhličitan železnatý, t=4, h=3.0-3.1. Vyskytuje se na rudních žilách nebo tvoří metasomatická ložiska, v České republice například v Příbrami.
siderit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Siderite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Siderit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8V/B.02-40
chemické složeníIMA:
FeCO3
Fleischer:
Fe2+CO3

siderit

chemické složení *FeCO3
tvrdost od - do3.5 - 4.0
hustota od - do3.800 - 3.800
barvažlutá, hnědá, tmavohnědá až černá
krystalická soustavaklencová
barva vrypunažloutle bílá
lomlasturnatý až poněkud tříšťnatý
leskskelný až polokovový
štěpnostvelmi dobrá podle (1.0.-1.1)
popsalHaidinger
v roce1845
siderit

popis minerálu: siderit (Haidinger 1845) Fe2+CO3, klencový. Krystaly jsou nejčastěji klencové s {1011} a klence buď ostré nebo nejčastěji zaoblené, čočkovité a sedlovitě prohnuté. Časté jsou také klence {1012}, vzácněji vzhledu skalenoedrického nebo prizmatického. Na krystalech bývají také velké plochy {0221} a {4041} a další doplňující plochy. Hojnoploché krystaly bývají tence i tlustě tabulkovité, jsou však vzácné. Větší krystaly bývají často složené jakoby z menších. Nepříliš často polysynteticky dvojčatí podle {0112}, vzácně byla nalezena dvojčata podle {0001}. Častěji bývá kusovitý, hrubozrnný, jemnozrnný až celistvý. Tvoří také hroznovité, ledvinité a kulovité agregáty s vnitřním slohem paprsčitým nazývané sférosiderity. Bývá také oolitický a často i zemitý. Siderit bývá často pseudomorfován, zejména limonitem a hematitem, sám také tvoří pseudomorfózy. Velmi dobře se štípe podle {1011}, lom má lasturnatý až poněkud tříšťnatý, je kruchý. T=3.75-4.25, h=3.8, podle chemismu však může kolísat od 3.4 po 3.83. Barvu má žlutavou, nejčastěji hrachově žlutou, nahnědlou až hnědou a mangan obsahující tmavohnědou až černou s odstínem do modré. Obsahuje-li uhelnaté příměsi, je i zcela černý. Někdy bývá na plochách i pestře kovově naběhlý. Vryp má nažloutle bílý, lesk skelný, někdy v agregátech i poněkud perleťový či hedvábný, někdy bývá průsvitný, nejčastěji neprůhledný. V procházejícím světle je bezbarvý až žlutý a žlutohnědý. Jednoosý (-). Teoreticky obsahuje 62.1% FeO s 48.3%Fe a 37.9% CO2. Obsahuje obyčejně příměs CaCO3 i MnCO3, buď izomorfní nebo mechanickou. Tvoří nepřetržité izomorfní řady s rodochrozitem a magnezitem. Zastupování Ca a Fe2+ je omezeno do poměru Ca: (Fe+Mg)=1:3.4, Co může zastupovat Fe2+ do poměru Co:(Fe + dal.)= 1:6.7. Odrůdy s větším obsahem Mn se nazývají o l i g o n i t, odrůdy s Ca s i d e r o d o t, m o n h e i m i t odrůda s příměsí Zn, odrůdy s větším množstvím uhelné látky se nazývají anglicky b l a c k b a n d . Před dmuchavkou se neroztápí, žíháním černá a stává se magnetickým. Práškovaný a v teplých kyselinách se rozpouští a šumí jako magnetit. V boraxové perličce dává reakce železa. Vznikl různým způsobem, hydrotermálně a tvoří pak převládající nebo podřízenou součást rudních žil, nejčastěji vznikl přímou sedimentací nebo metasomatickou přeměnou jiných sedimentů. Jen vzácně se vyskytuje v pegmatitech a v dutinách čedičů. Název z řečtiny podle obsahu železa. p: a=4.71, c=15.43, Z=4, R3c op (čistý): No, Np (světlo)=1.8647 a 1.6295 (Li), 1.8728 a 1.6331 (Na), 1.8804 a 1.6366 (Tl).



sideritLOKALITY

Čechy:
Bohutín (u Příbram, Příbramské ložisko, okres Příbram) [5].
Lill (důl, Příbramské ložisko, okres Příbram) [6].
Příbram (okres Příbram) [8].
Slovensko:
Rožňava (Rožňava district) [900].
Rudňany (Spišská Nová Ves district) [900].
Slovinky (Ostrý vrch deposit, near Krompachy, Spišská Nová Ves district) [901].
Vlachovo (near Dobšiná, Rožňava district) [901].
Vyšná Slaná (near Dobšiná, Rožňava district) [901].
Žakarovce (Spišská Nová Ves district) [901].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

USA:
Idaho:
Coeur d Alene (Kootenai Company) [4].
SOUTH AMERICA:


sideritLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, Leipzig. 7. Aufl., s.236
(2) D II/I/203-208. -Ježek (1932): Mineralogie, nákl ústř. nakl. a knih. učitel. českosl. Praha, s.844-846. - Svoboda a kol.(1983)" Encyklopedický slovník geologických věd, Academia Praha, s.435.
(3) Semenov (1981): Mineralogičeskije tablicy, izd. Nedra Moskva, s.126.
(4) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.475-476.
(5) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.45-46(Bohutín).
(6) Černý Pavel, Jindra J., Černý Petr (1995): Nové nálezy nerostů na odvalech šachet Řimbaba a Lill. Minerál 3, No.2, p.91-99.
(7) 29-696, 8-133.
(8) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.312(Příbram).