X 

skoryl - odrůda turmalín, turmalí

www.mineral.cz - databáze minerálů


skoryl
[podle vesnice Zschorlau, Sasko, Německo] - černý klencový minerál, zásaditý křemičitan sodno-železito-hlinitý s borem z řady turmalínů, t=7, h=3.10-3.25. Vyskytuje se jako černé sloupečky v žulách, krystalických břidlicích a především v pegmatitech, ve kterých dosahují krystaly skorylu velikosti až několika metrů. V ČR větší krystaly v Písku a Údraži, krásné krystaly v okolí Velkého Meziříčí, unikátní pochází z Horních Borů. Velké sloupce na Madagaskaru, v Kalifornii (USA) a jinde.
skoryl FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Schorl (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Schörl (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8
chemické složeníIMA:
NaFe2+3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4
Fleischer:
Na(Fe2+)3Al6(BO3)3[Si6O18](OH)4

skoryl

chemické složení *NaFe3Al6(BO3)3Si6O18(OH)4
tvrdost od - do7.5 - 7.5
hustota od - do3.000 - 3.200
barvačerná
krystalická soustavaklencová
barva vrypusvětlá s odstínem
lom-
leskskelný
štěpnost-
popsalMatthesius
v roce1524
skoryl

popis minerálu: skoryl (Matthesius 1524) NaFe32+Al6(BO3)3Si6O18(OH)4, klencový. Tvoří jednotlivé sloupcovité krystaly, vždy podélně rýhované. Krystaly nezřídka i 1 m dlouhé, vzácně tvoří i nízce sloupcovité krystaly. Jinak tvoří agregáty stébelnaté až vláknité, uspořádané nepravidelně nebo paprsčitě (turmalínová slunce) (2,3). Barvu má černou, je neprůhledný, T=7.5, h=3.0-3.2. Vryp má světlý s tmavým odstínem, někdy se skelným leskem (2,3), opticky jednoosý (-) (4). Před dmuchavkou se taví, kyselinami se neporušuje (2,3). d: 3.48, 2.98, 2.59, 1.66, 1.23 (4) p: a=16.03, c=7.15, Z=3, R3m (1). op: No=1.668, Ne=1.639 (4).


klasifikace - Strunz (

skorylLOKALITY

Čechy:
Babice (sv.
od Říčan, okres Praha-východ) [6].
Benice (u Neveklova, okres Benešov) [7].
Bradné (vrch Hvězdník, okres Klatovy) [15].
Březí (u Říčan, okres Praha - východ) [7].
Budislav (u Litomyšle, okres Svitavy) [7].
Čejov (u Humpolce, okres Pelhřimov) [7].
Doubek (u Říčan, okres Praha - východ) [6].
Horní Slavkov (okres Sokolov) [12].
Jevany (u Říčan, okres Kolín) [6].
Kladská (u Mariánských Lázní, okres Cheb) [6].
Korouhev (u Poličky, okres Svitavy) [10].
Kozojedy (u Říčan, okres Kolín) skoryl [6].
Libkov (u Nasavrk, okres Chrudim) [6].
Limuzy (u Říčan, okres Kolín) [6].
Lipná (u Aše, okres Cheb) [6].
Mladovice (u Votice, okres Benešov) [6].
Nová Ves (u Křemže, okres Český Krumlov) [6].
Odlochovice (u Votice, okres Benešov) [6].
Ostrov (u ledče nad Sázavou, okres Kutná Hora) [6].
Peklo (kóta, u Haber, okres Havlíčkův Brod) [11].
Písek (okres Písek) [11].
Pravětice (u Vlašimi, okres Benešov) [6].
Přišimasy (u Říčan, okres Kolín) [6].
Smolné Pece (u Potůčků, okres Karlovy Vary) [11].
Soběslav (u Tábora, okres Tábor) [6].
Sušice (okres Klatovy) [13].
Svojětice (u Říčan, okres Praha-východ) [6].
Štíhlice (u Jevan, okres Kolín) [6].
Tehov (u Říčan, okres Praha-východ) [6].
Údraž (u Písku, okres Písek) [14].
Žernovka (u Jevan, okres Praha-východ) [6].
Morava:
Olší (ložisko, u Dolní Rožínky, okres Žďár nad Sázavou) v pegmatitu zastizěném na 3.
patře dolu tvořil samostatné sloupečky a turmalínová slunce až 10 cm velká.
Na 5.
patře dolu v pegmatitu nalezeny nedokonale omezené krystaly až 3 x 20 cm [309].
Slovensko:
Betliar (near Rožňava, Rožňava district) [899].
Dobšiná (near Rožňava, Rožňava district) [899].
Hnilčík (near Spišská Nová Ves, Spišská Nová Ves district) [899].
Hnúšťa-Likier (near Tisovec, Rimavská Sobota district) [899].
Mlynky (near Dobšiná, Spišská Nová Ves district) [900].
Slovinky (Ostrý vrch deposit, near Krompachy, Spišská Nová Ves district) [901].
?STERREICH:
Niedr?sterreich:
Maigen (bei Hartenstein) [16].


skorylLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.408.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.137.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv, Academia Praha, s.451.
(4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.224.
(5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.481-482.
(6) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.19(Babice), p.131(Doubek), p.246(Jevany), p.279(Kladská), p.305(Kozojedy), p.364(Libkov), p.369(Limuzy), p.370(Lipná), p.413(Mladovice), p.441(Nová Ves), p.456(Odlochovice), p.467(Ostrov), p.512(Pravětice), p.528(Přišimasy), p.589(Soběslav), p.638(Svojětice), p.649(Štíhlice), p.652(Tehov), p.752(Žernovka).
(7) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.51(Benice), p.171(Březí), p.194(Budislav), p.263(Čejov).
(8) 22-469.
(9)
(10) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.265(Korouhev).
(11) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.108(Peklo), p.152-153(Písek), p.103(Smolné Pece).
(12) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.147(Horní Slavkov).
(13) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.289-290(Sušice).
(14) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.14(Údraž).
(15) Černý P., Vítovec J. (1985): Pegmatit z Bradné. Čas. Mineral. Geol. No.3, p.329-330.
(16) Hehenberger R. (1997): Elbait, Olenit und Lepidolith von Maigen/Nieder?sterreich. Lapis 22
(2), 41-44, 54 (deposit).
(17) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 2, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.715.
(18) Jacobson M. (1997): The Coolgardie Pegmatite Field, Western Australia. Austral. Jour. Mineral. 3
(2), 91-102.