X 

stříbro

www.mineral.cz - databáze minerálů


stříbro
[angličtina] - bílý, kovově lesklý krychlový nerost, na vzduchu černá (povléká se vrstvičkou sulfidu stříbrného), t=2, h=10.5. Tvoří krychle, drátkovité, mechovité a plíškovité agregáty. Vyskytuje se v cementační zóně sulfidických ložisek a hlavně na hydrotermálních rudných žílách. V České republice bylo kdysi velmi hojné v Kutné Hoře, Jáchymově a v Příbrami. Krásné ukázky stříbra byly nalézány v Norsku (Kongsberg), v Německu (Freiberg) a na řadě míst v Jižní Americe.
stříbro FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Silver (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Silber (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/A.01-00
chemické složeníIMA:
Ag
Fleischer:
Ag

chemické složení *Ag
tvrdost od - do2.5 - 3.0
hustota od - do10.100 - 11.100
barvabílá; žlutá, nahnědlá, černá (naběhlé)
krystalická soustavakrychlová, šesterečná
barva vrypulesklá, stříbrobílá
lomhákovitý
leskkovový
štěpnostchybí
popsalhistorický
v roce0
stříbro

popis minerálu: (hist.) Ag, krychlové nebo (šesterečné viz stříbro 2H, 4H). Dokonale vyvinuté krystaly jsou dosti vzácné, nejčastěji to jsou tvary krychle, dvanáctistěnu a osmistěnu. Krystaly jsou obyčejně jednostranně nebo kostrovitě vyvinuté, takže vznikají tvary o zdánlivě nižší souměrnosti. Vývoj kostrovitý a drátkovitý je podobný jako u mědi [3,4]. Na krystalech bývají tvary {100}, {210}, {310}, {211}, {332}, {331}, {110}, {740}, {520}, {410}, {311}, {552}, {451} [4]. Stříbro dvojčatně srůstá podle osmistěnu {111}, známo také jako srůst lamelární. U rozvětvených agregátů nasvědčuje pravoúhlé větvení srůstu rovnoběžnému, větvení s úhly 60ř svědčí o srůstu dvojčatném. Obvykle tvoří drátkovité agregáty, přičemž drátky jsou zkroucené nebo jakoby sestavené z jiných rovnoběžných drátků, jindy tvoří plechy, plíšky, tenké kůry a povlaky, ještě častější jsou kusy zcela nepravidelné. Byly nalezeny kopaktní kusy a to i značných rozměrů a váhy i několika centů. Tvoří pseudomorfózy po argentitu, pyrargyritu a stefanitu [3,4], srůstá s dyskrazitem, ryzí mědí, tetraedritem a dalšími nerosty [4]. Štěpnost stříbru chybí, lom má hákovitý. Stříbro je velmi tažné a kujné. T=2.5-3, h něco přes 10 až 12 (podle příměsi Au,Cu), obvykle 10.1-11.1 (vyp. 10.497). Má silný kovový lesk, ve velmi tenké vrstvě prosvítá modře. Za čerstva má stříbrobílou barvu, obyčejně však nabíhá na povrchu žlutě, pak hnědne a černá. Vryp má stříbrobílý, kovově lesklý. Čisté stříbro je nejlepší vodič elektřiny [3]. V nábrusech je v odraženém světle stříbřitě bílé s krémovým odstínem, s šuměním se leptá HNO3, vlivem FeCl3 se povléká tmavým irizujícím povlakem, HgCl2 se na něm tvoří šedý povlak, který přechází v šedohnědý, roztokem CrO3 v HNO3 se během 1-3 sekund objevují dvojčata [4]. Po stránce chemické obsahuje vždy příměsi Cu,Au (z Kongsbergu až %), Hg,Fe aj. Před dmuchavkou snadno taje. Rozpouští se v kyselině dusičné, z roztoku se kyselinou chlorovodíkovou sráží chlorid stříbrný, který na světle černá. Z roztoku sráží sirovodík černou sraženiny sirníku stříbrného [3,4]. Stříbro se taví při 960.5řC [4]. p: a=4.086, Fm3m, Z=4 R: 95.5 (pro zelené světlo), 95 (pro žluté světlo), 94 (pro oranžové světlo), 93 (pro červené světlo) [4]. ----------------------------------------------------------------- [2] 2.359 100 111 1.0215 4 400 2.044 40 200 0.9375 15 331 1.445 25 220 0.9137 12 420 1.231 26 311 0.8341 13 422 1.1796 12 222



stříbroLOKALITY

Čechy:
Abertamy (u Jáchymova, okres Karlovy Vary) [12].
Boží Dar (u Jáchymova, okres Karlovy Vary) [12].
Brod (near Příbram, Příbram deposit, Příbram distr.
) [7,11].
Hlasivo (u Mladé Vožice, okres Tábor) [13].
Hodějovice (u Českých Budějovic, okres České Budějovice) [13].
Hora Svaté Kateřiny (okres Most) [13].
Horní Slavkov (okres Sokolov) [17].
Hrob (u Duchcova, okres Teplice) [13].
Jáchymov (okres Karlovy Vary) [11,14][3].
Michalovy Hory (u Plané, okres Tachov) [13].
Kutná Hora (okres Kutná Hora) [13].
Nalžovy (u Horažďovic, okres Klatovy) [15].
Příbram (okres Příbram) [16].
Příbram deposit (Příbram district) [8,9,10].
Ratibořské Hory (u Mladé Vožice, okres Tábor) [11,13].
Stará Vožice (u Tábora, okres Tábor) [18].
Stříbrné Hory (u Horažďovic, okres Klatovy) [13].
Vejprty (u Jáchymova, okres Chomutov) [18].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

SOUTH AMERICA:


stříbroLITERATURA

Prvky, s.23-28. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.475.
(2) 43-1465(Hg), 41-1402(4H).
(3) Ondruš P., Veselovský Fr., Hloušek J., Skála R., Vavřín I., Frýda J., Čejka J., Gabašová A. (1997): Secondary minerals of the Jáchymov (Joachimsthal) ore district. Journ. Czech Geol. Soc. 42
(4), 3-76.
(4) Birch W.D., Van der Heyden A. (1997): Minerals of the Kintore and Block 14 open cuts at Broken Hill, New South Wales. Austral. Jour. Mineral. 3(1), 23-83.