X 

síra

www.mineral.cz - databáze minerálů


síra
[latina] - sírově žlutý, kosočtverečný nerost, t=2, h=2.0-2.1. Vyskytuje se v dutinách sopečných láv, vylučuje se z fumarol a horkých pramenů. Hlavní ložiska v sedimentech jsou často biochemického původu. Těží se v Polsku - Tarnobrzeg, v Povolží, Kazachstánu, USA, ve Francii. Síra vzniká na prohořívajících haldách uhelných lupků na Kladensku, Mostecku a vylučuje se v rašeliništích u Františkových Lázní. Důležitá technická surovina.
síra FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Sulphur (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Schwefel (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/B.03-10
chemické složeníIMA:
S
Fleischer:
S

chemické složení *S
tvrdost od - do1.0 - 2.0
hustota od - do2.050 - 2.080
barvažlutá, hnědá až černá
krystalická soustavakosočtverečná
barva vrypubělavá až žlutá
lomlasturnatý
leskna krystalových plochách diamantový, jinak mdlý
štěpnostnedokonalá podle (001) a (110)
popsalhistorický
v roce0
síra

popis minerálu: (hist.) S, kosočtverečná. Tvoří tvarově poměrně bohaté krystaly, na kterých je známo přes 50 krystalových tvarů. Základním tvarem je dosti příkrá pyramida {111}, dále {113}, {001}, {011}. Krystaly jsou nejčastěji vzhledu pyramidálního s plochou spodovou nebo i bez ní, drobnější krystalky bývají často hojnoploché, vzhledu facetovaných kuliček, vzácnější je vývoj sfenoidický s polovinou ploch vyvinutou ve značných rozměrech [1,2]. Krystaly tvoří často drůzy,někdy dosahuje velikost krystalů až 10 cm. Někdy dvojčatí podle {101} nebo {011}. Běžně bývá síra kusovitá, v zrnitých a paprsčitých agregátech, také zemitá až práškovitá, jako nálet, tvoří také povlaky s povrchem ledvinitým, hlízy, tvary krápníkovité a impregnace [1,2]. Má velmi nedokonalou štěpnost podle hranolu {110}, plochy spodové {001} a pyramidy {111}. T=1-2, h=2.05-2.08. Lom má lasturnatý, agregáty mají lom nerovný až zemitý. Na krystalových plochách má až diamantový lesk, jinak nejčastěji lesk mastný nebo jen smolný [1,2]. Je velmi křehká (její krystaly praskají již teplem ruky), s barvou nejčastěji žlutou, může být ale také žlutá jako vosk, nebo tmavší než med až někdy poměrně značně hnědá od bituminózních látek, jindy s patrným odstínem do zelena, práškovité nálety bývají i bělavé. Vryp je slabě žlutý [1,2]. Opticky je dvojosá (+), s velkou disperzí i dvojlomem. Snadno se taví při teplotě 112.8oC a zapálena hoří modravým plamenem a při 270oC se spaluje na SO2, rozpouští se v sirouhlíku, benzolu a kyselině dusičné. Z roztoků se vylučuje nejčastěji kosočtverečná, z taveniny jednoklonná. Často mívá přimíšeniny živic, Se a As. Je velice špatným vodičem elektřiny, třením se stává negativně elektrickou [1,2]. p: a=10.45, b=12.84, c=24.46, Fddd, Z=128 [5]. op: ŕ=1.958, á=2.037, +=2.2452, 2V=68ř [1]. ----------------------------------------------------------------- Guinierova komora D=114.6mm, CuK-záření [5]. 7.69 6 1 1 1 5.76 14 1 1 3 5.68 6 0 2 2 4.80 2 2 0 2 4.19 2 1 5 1 4.06 12 2 2 0 3.91 12 1 3 1 3.85 100 2 2 2 3.57 8 1 3 3 3.44 40 0 2 6 3.38 4 2 2 4 3.33 25 3 1 1 3.21 60 2 0 6 3.11 25 3 1 3 3.08 13 1 3 5 3.06 2 0 0 8 2.842 18 0 4 4 2.689 2 3 3 1 2.673 2 2 4 2 2.621 14 1 3 7 2.614 4 4 0 0 2.569 8 3 3 3 2.501 8 2 4 4 2.424 14 3 1 7 2.404 2 4 0 4 2.375 4 4 2 2 2.366 4 3 3 5 2.288 6 0 2 10 2.215 2 0 4 8 2 0 10 2.146 4 1 1 11 2.112 10š 3 1 9 0 6 2 2.098 2 2 2 10 2.057 2 5 1 1 2.041 2 0 0 12 2 4 8 2.003 2 3 5 3 1.988 4 4 0 8 1.957 2 2 6 2 1.926 2 4 4 4 1.900 8š 3 5 5 0 6 6 5 1 5 1.856 2 3 1 11 1.838 2 1 5 9 1.823 4 2 4 10 1.781 12 2 6 6 3 5 7 1.745 8 5 3 5 1.725 8 6 0 2 1.698 8 1 3 13 1.665 2 1.658 2 1.647 6 1.622 6 1.607 6 1.601 2 1.595 4 1.563 2 1.542 2 1.531 2 1.515 2 1.504 2 1.490 2 1.475 2 1.461 2 1.439 4 1.424 4 1.419 2 1.391 2 1.362 2 1.354 4



síraLOKALITY

Čechy:
Kladno (okres Kladno) [8].
Libušín (u Kladna, okres Kladno) [9].
Max (důl v Libušíně, okres Kladno) [7,8].
Pohlody (u Jirkova, okres Chomutov) [10].
Slovensko:
Klokoč (Polom mine, Zvolen district) [901].


síraLITERATURA

Prvky, s.217-220. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.506.