X 

zlato

www.mineral.cz - databáze minerálů


zlato
[latina] - chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí nebo ve směsi se stříbrem (elektrum).
zlato FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Gold (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Gold (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8I/A.01-40
chemické složeníIMA:
Au
Fleischer:
Au

zlato

chemické složení *Au
tvrdost od - do2.0 - 3.0
hustota od - do15.650 - 19.370
barvažlutá
krystalická soustavakrychlová
barva vrypužlutá
lomhákovitý
leskkovový
štěpnostchybí
popsalhistorický
v roce0
zlato

popis minerálu: (hist.) Au, krychlové. Vzácně tvoří zlato drobné krystalky, nejčastěji ve formě osmistěnu {111}, někdy i krychle {100} nebo jejich spojky. Jednosměrným vývojem či sploštěním krystalů vznikají krystalové nepravidelnosti, plíšky a drátky. Z krystalových tvarů je pak hojný ještě dodekaedr {110}. Také několik tetrakishexaedrů a ikositetraedrů. Ikositetraedr {311} tvoří často prohlubinky nebo vyvýšeniny na plíšcích. Velmi časté jsou tvary nepravidelné, např. pseudočtverečné, jež vznikly z tvarů {110} jednosměrným vývojem podle jedné krystalografické osy, pseudohexagonální, protáhlé nebo zploštělé podle trojčetných os souměrnosti (kolmic na plochu {111}. Protažené krystaly, zejména pseudotetragonální, tvoří srůsty v prostorové mříži podle tří os navzájem kolmých, tvořených drátkovitými jedinci. Podobného rázu, ale jemnější, jsou zlata mechovitá a keříčkovitá, jež vznikají nejčastěji rozkladem telurových rud zlata [4]. Velmi častý je tvar plíšku, což bývá téměř vždy podle jedné osy souměrnosti tříčetné zkrácený a jen dvěma protilehlými plochami omezený osmistěn. Rozsáhlé plochy plíšků a desek jsou tedy plochy osmistěnu, postranní omezení bývá obyčejně zcela nepravidelné, ačkoli tu někdy můžeme zjistit stopy dalších ploch osmistěnu. Při tom jsou tyto plíšky buď jedinci, nebo dosti často i dvojčata podle osmistěnu {111}. Pozná se to podle trojúhelníkovité kresby na těchto plíšcích, jež téměř nikdy neschází. U jednoduchých krystalů jsou trojúhelníky jedné strany plíšku orientovány opačně než na druhé straně, u dvojčete jsou tyto trojúhelníky obráceny vrcholy na obou stranách stejně. Můžeme pak ještě rozeznati dvojčata kontaktní a prorostlice a hranice bývá někdy velmi ostře na plíšcích vyznačena. Také často v podobě drátků srostlých i narostlých, v podobě teček na zlatonosném křemeni, jako zcela drobné šupiny [4]. Na nalezištích druhotných, v náplavech a písku řek se vyskytuje v podobě drobných až mikroskopických zrníček a plíšků, větších dírkovaných valouncích tvaru obvykle elipsoidického i ve valounech značných rozměrů. Tak jsou známy valouny z Chile o váze 153 kg, nalezené r. 1851, z Viktori v Austrálii r. 1858 nalezené balvany o hmotnosti 84, 69, 54 a 50 kg, z Uralu r. 1849 kus 36 kg těžký, z Kalifornie 35 kg. Valounky a valouny se v Rusku nazývají samorodky, v anglicky mluvících zemích nuggets ("nugety") [4]. Štěpnost nemá, lom má hákovitý, je velmi kujné a tažné a lze je vyválcovat do velmi jemných vrstviček tak, že prosvítá zelenavě. T=2.5-3, h=až 19.37, kolísá podle obsahu stříbra. Barvu má zlatožlutou, podle obsahu stříbra přechází do bělavých odstínů, lesk kovový, vryp zlatožlutý až někdy jen stříbrný [4]. Chemicky je přírodní zlato vždy slitinou s větším či menším množstvím stříbra. Nejčistší zlato mělo 99.7% Au. Zpravidla bývá zlato z rýží ryzejší než ze žil. Ryzost zlata se vyjadřuje obsahem zlata v 1000 dílech. Chemicky čisté zlato by mělo ryzost 1000. Vedle tímto způsobem označované ryzosti je používáno tzv. karátů, přičemž 1 karát je 1/24 dílu obsahu zlata ve slitině, ryzí zlato má pak tedy 24 karátů. Vedle stříbra obsahuje zlato hlavně ještě Fe, Cu, Bi a jiné prvky, také ze skupiny platinové. Před dmuchavkou taje poměrně snadno v kuličku pravidelného tvaru, která je žlutá a velmi kujná, rozpouští se v lučavce královské a rtuti, s kyanidem draselným a plynných chlórem [4]. p: a=4.0786, Fm3m [3]. ----------------------------------------------------------------- [3] 2.355 100 111 1.0196 6 400 2.039 52 200 0.9358 23 331 1.442 32 220 0.9120 22 420 1.230 36 311 0.8325 23 422 1.1774 12 222



zlatoLOKALITY

Čechy:
Bohuliby (u Jílového, okres Praha - západ) [8].
Cetyně (u Milína, okres Příbram) [8].
Horní Líšnice (u Milína, okres Příbram) [11].
Jílové (u Prahy, okres Praha-západ) [10,14].
Kasejovice (u Blatné, okres Plzeň-venkov) [10].
Nový Knín (u Dobříše, okres Příbram) [10].
Kašperské Hory (uSušice, okres Sušice) [9].
Křepice (u Vodňan, okres Strakonice) [10,14].
Libčice (u Nového Knína, okres Příbram) [11].
Milešov (u Sedlčan, okres Příbram) [11].
Roudný (důl, u Vlašimi, okres Benešov) [12].
Smolotely (u Příbrami, okres Příbram) [13].
Studené (u Prahy, okres Praha-západ) [13].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

USA:
Colorado:
Boulder (Hinsdale Company) [6].
Breckenridge (Summit Company) [6].
Cripple Creek (Teller Company) [6].
Nevada:
Carlin deposit (Eureka Company) [6].
Comstock Lode vein (in Virginia City near Reno, Storey Company) [6].
South Dakota:
Black Hills [6].
SOUTH AMERICA:


zlatoLITERATURA

Prvky, s.31-39. (1) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.189.
(2) 42-1421(Ag,Hg).