MINERÁL.CZ

( 27°50'S , 105°29'Z : doly v oblasti Naica, Chihuahua, Mexiko)

V roce 2000 oběhly celý svět neuvěřitelné fotografie obřích krystalů sádrovce v jejich původním prostředí, v přírodní dutině v dolech Naica kdesi v Mexiku. Jeskyně a krystaly vypadaly na fotografiích téměř neskutečně, skoro jako z Hollywoodských filmových atelierů, nicméně se ukázalo, že jde o skutečný výtvor přírody. Kde se ale přírodě onen krystalový skvost povedl? Dočtete se o tom v následujících řádcích.

Oblast Naica

Jeskyně se nachází v polopouštní oblasti v pohoří Naica, přibližně 100 km jihovýchodně od města Chihuahua (Čivava). Pojmenování Naica je Tarahumaranského (původní indiánské etnikum obývající oblast Mexika) původu a znamená „Stinné místo“. Pojmenování je zřejmě odvozeno od dlouhých stínů, které vrhá okolní kopcovitá krajina. Pohoří Naica je přibližně 200 milionů let starý vápencový masiv, protkaný hustou sítí jeskyní a přírodních puklin, které přispěly k zrudnění celého pohoří díky snadnému průniku mineralizovaných termálních vod z hlubin země. Tyto vody směrem k povrchu chladly a docházelo k ukládání a krystalizaci zajímavých minerálů. Během miliónů let došlo k vyplnění těchto puklin především rudami bohatými na olovo, zinek a stříbro. Tyto rudní žíly byly průmyslově těženy od konce 19. století, nicméně jsou v oblasti známy pozůstatky starších dobývacích pokusů a rýžováni, zřejmě na stříbro.

Doly v Naice jsou momentálně stále ještě v provozu. Prostředí dolů je velmi horké, proto není příliš vhodné pro dlouhodobý pobyt horníků. Jsou tu také obrovské průsaky termálních vod o teplotě 52°C. Díky tomu musí být vzduch v dolech ochlazován ventilačním systémem zhruba na 40°C, jeho vlhkost však dosahuje až 100 %. V současné době jsou doly v Naice nejdůležitějším producentem stříbra, zinku a olova, v menší míře také zlata a mědi v Mexiku a řadí se mezi hlavní producenty na světě.

Předmětem našeho zájmu však není vlastní důl, ale dvě přirozené dutiny, které byly důlními pracemi „nafárány“.

Jeskyně

První z dutin, nazvaná „Cueva de las Espadas“ (Jeskyně mečů), byla objevena v roce 1910 během důlních prací a obsahuje mimořádně velké „prizmatické“ sádrovcové krystaly délky až 2 m a 25 cm v průměru. Její jméno je odvozeno právě od těchto krystalů, které vyrůstají do prostoru a připomínají čepele středověkých mečů. Jedná se o jednu velikou komoru o průměru asi 80m v hloubce zhruba 120m pod povrchem. Tato dutina, která bohužel podlehla mineralogickému „vykořisťování“ je mezi geology a mineralogy v povědomí. Ve skutečnosti většina makro krystalů sádrovce, které jsou vystavovány ve světových muzeích pochází právě z této dutiny. Tato exploatace poškodila dutinu dvěma způsoby. Na straně jedné došlo k odstranění nejlepších krystalů a znehodnocení dutiny jako celku a na straně druhé bylo radikálně změněno mikroklima dutiny. V důsledku této změny se ostatní krystaly, které v dutině zůstaly, pokryly prachem a zmatněly. Přesto je tato jeskyně vědci velmi často navštěvována, proto je zde instalováno osvětlení, ventilace a jsou zde vybudovány chodníčky, které zabraňují ničení mimořádně nádherné sádrovcové výzdoby.

Historická fotografie Jeskyně Mečů
horní podlaží dolu Naica

Zdroj: FOSHAG, W.F.(1927):
The Selenite Caves of Naica, Mexiko;
Amer. Min, Vol. 12, pp. 252 - 256

V případě hlubšího zájmu o problematiku Jeskyně mečů doporučuji přečíst článek na www.minsocam.org (v angličtině).

Novějším objevem je pak tzv. „Cueva de los Cristales“ (Jeskyně krystalů). Nález této dutiny v srpnu roku 2000 se stal mezi odbornou veřejností téměř světovou senzací. Těžebními pracemi byla v hloubce 300m pod povrchem nejprve zastižena kulovitá komora o průměru cca 8 m, která byla vyplněna krystaly sádrovce. Těžební práce se tedy začaly ubírat jiným směrem, brzy však byla nafárána druhá, mnohem větší komora vyplněná krystaly sádrovce až 10 m dlouhými a 2 m v průměru. Jedná se o největší a hlavně nejčistší sádrovcové krystaly, které byly vůbec kdy nalezeny. Výzdoba této dutiny v mnohém předčí starší Jeskyni mečů. Brzy po tomto nálezu byla tato komora zapečetěna cihlo-betonovou stěnou a železnými vraty, z důvodů ochrany unikátních krystalů, jejichž potencionální hodnota na sběratelském trhu by byla obrovská. Vzhledem ke špatným zkušenostem z exploatace Jeskyně mečů, jsou prohlídky této jeskyně povoleny pouze v případech dokumentování dutiny a studiu krystalů. Důvodem je také ochrana originálního prostředí a mikroklimatu. Protože je vnitřní teplota v této podzemní prostoře 60°C a vlhkost dosahuje 100 %, podobá se prohlídka této jeskyně návštěvě parních lázní.

Jeskyně Krystalů

Zdroj: internet

Během prvních dnů po objevu této jeskyně došlo také k tragické události. Horník, který se pokusil ukrást některé drobnější krystaly, bohužel zemřel uvnitř této dutiny. Teplota a špatné odvětrávání vlhkého vzduchu zapříčinilo dýchací potíže a po několika minutách uvnitř jeskyně byl tak zesláblý, že nedokázal sám opustit tyto prostory a udusil se. Je zvláštností, že po jeho objevu ostatními zaměstnanci dolů bylo jeho tělo prakticky „uvařené“.

Geneze krystalů

Makro krystaly se tvořily v roztocích, v místě kde horké, sírou nasycené, hlubinné termální vody přišly do styku s vnějšími studenými, kyslíkem obohacenými vodami, prosakujícími z povrchu. Na místě styku těchto dvou roztoků docházelo k oxidaci sirných a sulfátových iontů, které způsobily extrémní přesycení sádrovce a jeho dlouhodobé ukládání. Tyto podmínky trvaly velmi dlouhé časové období (tisíce let) a krystaly měly možnost narůst do takových neuvěřitelných rozměrů. Vlastní roztok, ve kterém sádrovec krystalizoval, odtekl z jeskyně až v důsledku těžebních prací.

Současnost

V současné době probíhá výzkum této jeskyně, na němž se podílí skupina italských jeskyňářů La Venta a Mexická společnost Speleoresearch & Films. Tyto dvě společnosti sepsaly s těžební firmou Industrias Peñoles, která doly v Naice vlastní, dohodu ohledně ochrany jeskyní. Bohužel veškeré výzkumy této jeskyně se potýkají s velkými potížemi díky již výše popsanému mikroklimatu, a proto doposud není známa ani celková velikost jeskyně. Během velmi krátkého času, který lze uvnitř jeskyně strávit, se vždy podaří zmapovat jen několik prvních desítek metrů. Přes použití speciálních obleků a dýchacích přístrojů nelze zůstat v jeskyni déle než jednu hodinu, proto se ukončení výzkumu odhaduje v horizontu řádově desítek let. Bližší informace lze nalézt přímo na stránkách projektu „Naica Peñoles Projects, the Cave of the Crystals“ - naica.laventa.it (v angličtině).

Historie dolů Naica v datech

1794
- při prospekčních pracech v Naice objeveny rudní žíly obsahující vysoký podíl stříbra

1896
- Santiago Stoppeli obdržel povolení k těžbě od místních obyvatel

1900
- oficiální počátek průmyslové těžby ve velkém měřítku

1910
- v hloubce 120m objevena „Jeskyně Mečů“

1922
- těžební společnost Naica pozastavila práce kvůli zpustošení provozů revolucionáři

1935
- obnovení těžebních prací

1961
- správu dolů přebírá Industrias Peñoles

2000
- Pedro a Juan Sanchezovi objevují „Jeskyni Krystalů“

2002
- probíhá první průzkum společností La Venta z Itálie

2006
- začátek mezinárodního průzkumu asociace La Venta a Speleoresearch & Films

Minerály popsané z dolů Naica

K dnešnímu dni bylo z dolů v oblasti Naica popsáno 33 minerálů, některé z nich v atraktivních sběratelských ukázkách:

Aktinolit, andradit, anhydrit, arzenopyrit, baryt, bournonit, celestin, covellit, diopsid, dolomit, epidot, fluorit, galenit, goethit, grosulár, chalkopyrit, jamesonit, kalcit (mangano kalcit), konichalcit, kuprit, malachit, matildit, měď, molybdenit, pyrit, pyrrhotit, křemen, rutil, sádrovec (selenit), scheelit, siderit, sfalerit, wollastonit.

Pár slov závěrem

Touto krátkou zprávou bych případným čtenářům rád přiblížil jeden z podzemních fenoménů matky přírody a jen na okraj bych i rád připomněl, že v minulosti se i na území České a Slovenské republiky našlo mnoho podzemních dutin, které sice svojí velikostí a výzdobou zajisté nedosahovaly kvality dutin v Naice, přesto ale přispěly nemalou měrou k našemu poznání podmínek, které při jejich vzniku probíhaly a daly mnoho krásných mineralogických ukázek. Jejich smutným mementem však zůstává, že většinou vzaly za své díky rychlosti těžby a plnění plánů na více než 100% a ve spoustě případů nedošlo ani k jejich zdokumentování. Buďme rádi, že se z nich podařilo zachránit alespoň těch několik ukázek minerálů, které jsou ozdobami muzeí a našich soukromých sbírek.

Standa Švadlenka

Poznámky autora: Jelikož si informace z EN, IT a ES zdrojů v některých případech odporují, omluvte prosím případné chyby či nepřesnosti v textu. Jakoukoli podnětnou připomínku či opravu rád do textu zapracuji. Odborníci, nechť prosím přivřou oko nad mým laickým vysvětlením geneze krystalů. Nejsem chemik a opět platí předchozí – pokud se někdo rozhodne onu genezi uvést na pravou míru, stačí napsat a já ji v článku rád opravím.