X 

antofylit

www.mineral.cz - databáze minerálů


antofylit
antofylit FYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Anthophyllite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Anthophyllit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

klasifikace - Strunz 8VIII/F.12-60
chemické složeníIMA:
[box]Mg7Si8O22(OH)2
Fleischer:
[box]Mg7Si8O22(OH)2

antofylit

chemické složení *(Mg,Fe)7Si8O22(OH)2
tvrdost od - do5.0 - 6.0
hustota od - do3.100 - 3.200
barvazelenavá, žlutavá, hnědá, vzácněji bezbarvá
krystalická soustavakosočtverečná
barva vrypubílá až šedá
lom-
leskskelný
štěpnostdokonalá podle (110)
popsalSchumacher
v roce1801
antofylit

Tento záznam bohužel neobsahuje podrobný popis. Máte-li zájem jej doplnit, ozvěte se nebo telefonicky na číslo 603 494 460.

Každá pomoc s doplněním databáze (třebas jen editace jediného záznamu) je vítaná.


antofylitLOKALITY

Čechy:
Barovice (u Chotěboře, okres Havlíčkův Brod) [6].
Bernartice (u Dolních Kralovice, okres Benešov) [7].
Bezděčín (u Tábora, okres Tábor) [7].
Chvaletice (okres Pardubice) šedobílá, nahnědlá a hnědočerná vlákna až 10 cm dlouhá, povlékající pukliny rohovců, vyplňuje šikmo příčné vláknité žilky, vyskytuje se ve východní části s rodonitem, spessartinem, tefroitem aj.
[678].
Kácov (u Uhlířských Janovic, okres Kutná Hora) [9].
Mirovice (u Příbrami, okres Písek) [10].
Mladotice (u Čáslavi, okres Chrudim) [10].
Pařížov (u Čáslavi, okres Chrudim) [11].
Plaňany (u Kolína, okres Kolín) [12].
Sítiny (u Sokolova, okres Cheb) [6].
Všechlapy (u Bechyně, okres Tábor) [12].
Zlatá Koruna (u Českého Krumlova, okres Český Krumlov) [9].
Morava:
Olší deposit (near Dolní Rožínka, Žďár nad Sázavou district) ***na 5.
patře dolu v hadcích tvořil bílá, hedvábně lesklá stébla a vlákna, dlouhá až 45 cm*** [309].
Silesia:
Vlčice (near Javorník ve Slezsku, Šumperk district) [902].
Slovensko:
Málinec (near Poltár, Lučenec district) [900].
Muránska Dlhá Lúka (near Revúca, Rožňava district) [900].
Bývá v krystalických břidlicích a zejména v hadcích, sekundárně také ve vyvřelinách.
V Čechách je znám ze Stříbrných Hor a Dlouhé Vsi u Přibyslavi i z okolí Golčova Jeníkova, na Moravě v okolí Velkého Meziříčí, zejména s flogopitem z Heřmanova (tzv.
heřmanovské koule), v hadcích u Mohelna a Jevišovic (2,3).
V zahraničí se vyskytuje například u Kremže v Rakousku, u Kongsbergu v Norsku, v jižním Grónsku, v Pensylvánii a v Severní Karolině v USA.
Název z latiny podle zbarvení (3).


antofylitLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.420;
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.139;
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.76-77.
(4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.202.
(5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.66-67.
(6) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.21(Barovice), p.574(Sítiny).
(7) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.53(Bernartice),p.58(Bezděčín).
(8) 45-1343, 42-544, 9-455.
(9) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.152(Kácov), p.273(Zlatá Koruna).
(10) Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.269(Mirovice), p. 274(Mladotice).
(11) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.90(Pařížov).
(12) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.487(Plaňany), p.231(Všechlapy).
(13) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 1, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.35.