godovikovit

godovikovit

popis minerálu: (Ščerbakova a kol. 1988) - NH4(Al,Fe)(SO4)2, šesterečný, je izostrukturní se sabieitem. Tvoří obvykle kusové nebo pórovité agregáty podobné křídě. Vlivem hydratace se agregáty rozpadají. Barvu má bílou, lesk matný, lom agregátů je nerovný. T cca 2, h= 2.53 (vyp. 2.52) [1].

Minerál se okamžitě rozpouští ve vodě, dává reakci na SO42- s chloridem barnatým. Při zahřívání s alkáliemi se uvolňuje amoniak a vylučuje se hnědý zbytek hydroxidů železa. Zahříván v baňce mění barvu do hnědožluté nebo oranžově žluté, uvolňuje amoniak [1].

V imersi pod mikroskopem jsou patrná drobná vlákénka 0.001 - 0.015 mm dlouhá, která skládají agregáty. Je bezbarvý, jednoosý (+), na DTA má dva endotermální piky při 570 a 810řC [1].

Název minerálu podle Alex. Alexandroviče Godovikova, ředitele Mineralogického muzea A.E.Fersmana v Moskvě [1].

p: a= 4.75, c=8.30, Z=1, P 321 [1].

ch: SO3 57.02, TiO2 0.66, Fe2O3 7.70, Al2O3 11.98, CaO 0.40, MgO 1.00, MnO 0.04, Na2O < 0.05, K2O 0.52, (NH4)2O 8.50, nerozp.zbytek 12.49, ä 100.31 [1].

op: Ng=1.581, Np=1.572 [1].

v textu TG, DTA [1].

-----------------------------------------------------------------

difraktometr Dron-2, CuKŕ-záření [1].

8.30 90 001

4.14 10 002

3.69 100 101

2.921 90 102

2.764 70 003

2.374 80 110

2.280 60 111

2.060 50 112,200

1.998 20 201

1.848 70 104,202

1.803 10 113

1.653 20 005,203

1.563 20 114

1.532 50 105,211

1.459 50 204,212

1.372 40 300

1.359 50 115

1.311 20 106

Najdete v nabídce internetových obchodů

Vyskytuje se na hořících haldách u města Kopejskaja (Čeljabinská uhelná pánev, Jižní Ural, SSSR).
Je nacházen spolu s bezvodými sírany Al a Fe v nejspodnějších partiích nad zónou červeného žáru v poloze 5 cm mocné a na plochách až 1m2.
Směrem k povrchu se godovnikit hydratuje na čermíkit.
Schválen IMA [1].

(1) Ščerbakova E.P., Baženova L.F., Česnokov B.V. (1988): Godovikovit - NH4(Al,Fe)(SO4)2 novyj ammonijsoderžaščij sulfat. ZVMO 117, č.2, s.208-211.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.587).
(3) 42-1429.