popis minerálu: (Scholtz 1937) PtSn, šesterečný, je přirozenou slitinou Pt a Sn. Tvoří jen drobná zaoblená nebo euhedrální inkluze až 75ćm velké [1,4].
Barvu má stříbrobílou až světle žlutou, lesk kovový. Je poměrnně křehký a nemagnetický. T=4, mikrotvrdot 590 kg.mm-2 při 25g, h > 4.1-4.3, vyp. 13.4 [1,4,5]. Štěpnost chybí, lom má lasturnatý [5]. V odraženém světle je světlý, růžový až modrý, je silně pleochroický od krémově růžové do světle kobaltově modré. Má velmi silnou anizotropii od jasně krémově růžové do velmi tmavě modré až černé [4,5].
Snadno taje a rozpouští se po zahřátí v lučavce královské. Název podle mineraloga prof. P. Niggliho z Curychu (1888-1953) [1].
p: a=4.100, c=5.432, Z=2, P6(3)/mmc [4].
ch [4].
I. II. III.
-----------------------------------------------------------------
Pt 61.0 61.1 62.17
Pd 0.38
Sn 31.4 36.7 37.83
Sb 4.7 1.05
Bi 2.2 0.35
Te 0.08
-----------------------------------------------------------------
ä 99.3 99.66 100.00
1) Insizwa, JAR (m.s.) 2) Sudbury, Kanada (m.s.) 3) PtSn
R1R2: 52.4 a 55.0(400), 51.1 a 54.9(420), 49.8 a 54.8(440), 47.4 a 54.4(460), 46.6 a 55.0(480), 46.4 a 55.4(500), 45.8 a 55.9(520), 45.5 a 57.3(540), 45.4 a 58.9(560), 45.0 a 60.0(580), 44.3 a 62.0(600), 42.8 a 62.9(620), 41.1 a 64.4(640), 39.5 a 66.2(660), 37.7 a 67.2(680), 36.3 a 66.7(700) [4].
-----------------------------------------------------------------
CuK-záření [3].
3.54 50 1 0 0
3.31 30
3.03 30
2.96 50 1 0 1
2.83 50 0 0 2
2.33 30
2.27 30
2.15 100 1 0 2
2.05 100 1 1 0
1.773 50 2 0 0
1.685 50 2 0 1
1.638 30 1 1 2
1.609 30 1 0 3
1.486 100 2 0 2
1.438 30
1.412 30
1.358 50 0 0 4
1.343 50 2 1 0
1.326 30
1.304 70 2 1 1
1.268 70 2 0 3 1 0 4
1.205 100 2 1 2
1.186 70 3 0 0
1.134 50 1 1 4
1.089 10 3 0 2
1.081 50 2 1 3 2 0 4
1.041 30 1 0 5
1.028 70 2 2 0
|
Byl zjištěn v koncentrátech z okolí Mončegorsku na poloostrově Kola (Rusko) společně se stanopalladinitem, hessitem, platinou a palladiem.
Dále uváděn z Talnachu (Norilsk, Sibiř, Rusko) [1,4], od vodopádu Gorge u Insizwa v Griqualandu v Jihoafrické republice [1,4] spolu s pentlanditem, chalkopyritem, parkeritem, insizwaitem, cubanitem [4] v koncentrátu získaném ze zoxidovaných Cu-Ni sulfidických rud [1,4,5].
Uváděn ze Sudbury (Ontario, Kanada) sfrooditem, z Fox Gulch (Goodnews Bay, Aljaška, USA).
Společně s amalgamem olovoa, chromitem, ilmenitem, magnetitem, gersdorffitem, pyritem, chalkopyritem, violaritem, milleritem, galenitem, antimonitem, stříbřitým zlatem, iridosmiem, platinou, merenskyitem, kotulskitem z Shiaonanshan (Vnitřní Mongolsko, Čína) [4].
|
Prvky, s.164-166.
(1) Svoboda a kol. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.svazek, Academia Praha, s.36.
(2) Černjajev L.A., Juško-Zacharova O.E. (1970): "Diagnosis of micro-inculusions of minerals of the platinum group by means of the JXA-3A X-ray spectrographic analyzer. In Physical Properties of Rare-metal inerals and Methods for their Study". izd. Nauka moskva, s.80-81 in Amer. Mineral. 1971, 56, s.360-361.
(3) 25-614, Scholtz (1936): Publ. univ. Pretoria, series II: Nat. Sc., č.1, s. 81 - podle ASTM 8-192.
(4) Palache C., Bermann H., Frondel C.(1944): Dana s system od mineralogy, 7th edition, v.I, s.347; Cabri L.J., Harris D.C.(1972): The new mineral insizwaite (PtBi2) and new data on niggliit (PtSn). Mineral. Mag. 38, s.794-800; Cabri L.J.Ed.(1981): Platinum group elements: mineralogy, geology, recovery. Can. Inst. Min. & Met., s.121-122, 164 in Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.352.
(5) Čuchrov a kol. (1960): Mineraly - spravočnik, tom I, izd. AN SSSR Moskva, s.112-113.
(6) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.395. |
Obrázek aktuálně nemáme
