penžinit

penžinit

popis minerálu: (Boček a kol 1984) - (Ag,Cu)4Au(S,Se)4, šesterečný. Agregáty vlastního minerálu jsou tvořeny srůsty různě orientovaných protažených, někdy lístečkovitých útvarů o rozměrech 0.005-0.007 mm [1].

V odraženém světle je minerál šedobílý se slabými barevnými odstíny bireflexe od krémově žluté do zelenošedé, vnitřní reflexy nemá. Barva anizotropie je patrná v UV a v zelenožluté oblasti spektra Leptáním FeCl3 černá, v HNO3 (1:1) hnědne, v KOH a HCl nereaguje. Mikrotvrdost má 49.5-59.7 kg.mm-2 (průměr 54.8), h=8.35 (vyp.) [1].

Nazván podle naleziště, schálen IMA [1].

p: a=13.779, c=16.980, Z=18, P6(3)22 [1].

ch(4an.): 50.7-51.3 (51.0) Ag, 24.5-25.4 (24.8) Au, 3.0-4.0 (3.3) Cu, 6.9-7.9 (7.20) Se, 12.8-14.1 (13.5) S, ä (99.8) [1].

Rmax,Rmin(nm): 33.2 a 32.2(450), 33.5 a 31.8(460), 34.4 a 31.5(500), 34.5 a 31.2(540), 33.8 a 31.2(580), 33.0 a 30.7(620), 32.0 a 30.1(660), 31.5 a 29.8(700) [1].

v textu 2 obr.[1].

-----------------------------------------------------------------

prášková data [1].

3.38 50 2 2 1

3.04 20 2 1 4

2.83 10 0 0 6

2.71 90 2 1 5

2.59 100 3 0 5

2.36 10 3 1 5

2.23 10 4 1 4

2.14 90 5 1 0

2.11 90 0 0 8

1.989 60 2 4 4

1.880 20 2 4 5

1.784 50 3 3 6

1.692 10 0 0 10

1.480 10 4 5 3

1.439 10 4 5 4

1.337 10 4 5 6

Najdete v nabídce internetových obchodů

Byl objeven na Au-ložisku u řeky Penžin (východ SSSR) v zlato - aguilarit - chalkopyritové asociaci.
Spolu s galenitem vyplňuje prostory mezi zrny chalkopyritu.
V dutinkách mezi zrny chalkopyritu tvoří agregáty vzájemně srostlých lamel penžinitu a galenitu.
Vedle těchto agregátů tvoří penžinit srůsty s aguilaritem, které lemují ryzí zlato, někdy je penžinit pseudomorfózován pórovitým akantitem [1].
Penžinit zde vzniká hydroermálně při teplotách 250-270oC (na základě homogenizace uzavřenin v křemeni 250-420řC) [1].

(1) Boček L.I., Sandomirskaja S.M., Čuvikina N.G., Chvorostov V.P. (1984): Novyj selensoderžaščij sulfid serebra, zolota i mědi - penžinit (Ag,Cu)4Au(S,Se)4. ZVMO 113, No.3, p.356-360.
(2) 38-398.
(3) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.413).
(4) (Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.397).