popis minerálu: (Vergasova a kol. 1988) K4Cu4OCl10, jednoklonný. Tvoří jemnozrnné nálety červené barvy (na lávových proudech), nebo tvoří tmel či sklovité kůry mocnosti 1-2 cm od tmavě červené do černé barvy. Ve fumarolách tvoří lístečky 0.1-0.3cm velké s mikronárusty nebo se vyskytuje ve formě skeletovitých a kapkovitých tvarů tmavě červené barvy [1].
Ojediněle tvoří velmi drobné omezené tvary, v jednom případě byla nalezena omezená tabulka, kterou bylo možno proměřit. Tabulka má pseudohexagonální tvar s plochami pinakoidu {010} a prizmy {530}. Nejvíce vyvinutým tvarem je pinakoid {104} [1].
Ve velmi tenkých vrstvách je ponomarevit průhledný, červené barvy se zlatavým odstínem (červená barva je způsobena přítomností FeCl3). Barva vrypu je oranžovočervená, mikrotvrdost 66-97 kg.mm-2 při 10g (T=2.8), h=2.78 (vyp. 2.72). Je křehký, nedokonale štěpný, štěpné útvary jsou často zploštělé podle {001} a mají nepravidelný obrys, vzácně jsou pravidelné v důsledku štěpnosti podle {110}. Na štěpných plochách má skelný lesk, v agregátech lesk smolný až mastný [1].
Ponomarevit je nestálý, na vzduchu během několika dní zcela zneprůhlední, barva se změní na trávově zelenou. Mění se postupně na mitscherlichit. Výborně se rozpouští ve studené vodě. Opticky je dvojosý (-), není pleochroický, nemá disperzi. Optická orientace X/c=30ř v tupém úhlu á, v imerzních kapalinách se rozkládá. Na vzduchu je stálý do teploty 250řC, při které začíná jeho rozpad za vzniku především tenoritu a sylvínu, rozpad končí při teplotě 375řC [1].
Nazván podle vulkanologa V.V. Ponomareva (1940-1976), který jako jeden z prvých zkoumal Tolbačinskou erupci. Schválen IMA.
p: a=14.73, b=14.86, c=8.93, á=104.9ř, V=1889, C2/c a Cc, Z=4 [1].
ch: Na2O 2.76, K2O 20.60, CuO 38.02, ZnO 0.31, PbO 0.03, Cl 42.50, F 0.03, SO3 1.25, H2O- 0.62, H2O+ 0.37, nerozp. zb. 3.30, -O=Cl2+F2 9.60, ä100.19 [1].
op: ŕ=1.686, á=1.718, +=1.720, 2V=28ř. [1].
v textu termické křivky, obr. průřezu xx [1].
-----------------------------------------------------------------
Dron-2, CuKŕ záření, vnitřní standart Ge [1].
7.41 55 0 2 0
7.31 80 1 1 -1
7.14 50 2 0 0
6.074 70 1 1 1
5.625 3 0 2 1
5.142 45 2 2 0
4.828 25 2 2 -1
4.691 2 1 3 0
4.473 15 3 1 -1
4.268 50 1 1 -2
4.094 50 2 2 1
3.976 15 1 3 1
3.737 30 1 1 2 0 2 2
3.654 60 2 2 -2 3 1 1
3.587 50 3 1 -2
3.559 20 4 0 0
3.413 50 0 4 1 3 3 -1
3.316 30 1 3 -2
3.259 5 4 2 -1
3.048 60 1 3 2
2.998 30 3 3 1
2.962 40 3 3 -2 2 4 1
2.921 30 4 2 -2
2.801 100 4 2 1 1 5 -1 3 1 2
2.787 80 2 4 -2
2.735 45 2 2 -3
2.717 15 1 5 1
2.675 4 5 1 -2
2.598 45 4 4 -1
2.569 45 4 4 0
2.556 4 1 3 -3
2.522 25 5 3 -1 3 5 0
2.470 65 1 5 -2 3 3 2 5 3 0
2.440 55 4 2 -3 3 3 -3
2.414 15 4 4 -2
2.317 40 5 1 -3 3 5 -2
2.306 60 2 6 -1 2 4 -3
2.231 10 2 0 -4
2.157 15 0 0 4
2.133 15 2 2 -4 2 6 -2
vynechána linie 4.590 (10) příměs thenarditu, v orginále je chybně vytištěna linie 2.556 jako 2.456 (dle posloupnosti tabulky [1].
|
Nerost byl nalezen v produktech "Bolšoj treščinovoj Tolbačinskoj" erupce na Kamčatce v roce 1975-1976 na lávových proudech, později se tvořil ve značném množství jako tmel sopečného popela nebo ve fumarolách.
Vyskytuje se v asociaci s halitem, sylvínem a tenoritem, ve fumarolách také s tolbačitem, dolerofanitem, pijpitem, chalkocyanitem a dalšími minerály.
Vzorky byly odebírány při teplotách 280-400oC [1].
|
(1) Vergasova L.P., Filatov S.K., Serafimova E.K., Semenova T.F. (1988): Ponomarevit K4Cu4OCl10 . novyj mineral iz vulkaničeskich vozgonov. Dakl. Akad. Nauk SSSR 300
(5),s.1197-1200.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.590).
(3) 45-1417.
(4) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.446. |
Obrázek aktuálně nemáme
