xifengit

xifengit

popis minerálu: (Yu 1984) Fe5Si8, šesterečný. Tvoří kuličky o velikosti 0.1 - 0.5 mm. Barvu má ocelově šedou, vryp černý, lesk kovový. Je křehký, silně magnetický. Mikrotvrdost má 633-694 kg.mm-2 při 50g, h=6.45 (vyp.). V odraženém světle je šedý s žlutým odstínem. Je anizotropní, od modravě šedé do světle hnědošedé [1].

Název podle východní dráhy přes Velkou čínskou zeď - Xifenkou, schválen IMA [1].

p: a=6.759, c=4.720, Z=2, P63/mcm [1].

ch (m.s., + 3 an.): Fe 75.5, Ni 0.3, Mn 0.2, Si 23.7, ä 99.7 [1].

R1 a R2: 38.3 a 37.9(402), 38.4 a 38.9(439), 40.1 a 39.8(480), 42.0 a 40.4(495), 44.1 a 43.0(546), 46.2 a 44.9(590), 47.6 a 44.7(624), 45.3 a 44.2(644), 45.9 a 45.3(657) [1].

-----------------------------------------------------------------

2.21 60 210 1.282 80 213

2.00 100 211 1.244 50 402

1.94 80 300 1.050 60 510

1.92 80 112 1.042 50 214

1.375 50 222 1.010 50 304

Najdete v nabídce internetových obchodů

Byl nalezen v kuličkách kosmického původu, které byly nalezeny v oblasti Janšan (Čína).
Tvoří jádra sférolitů spolu s gupeiitem.
Lemy kolem jader jsou tvořeny magnetitem, wstitem, maghemitem, kamacitem a tenitem [1].

Prvky, s.122-123. (1) Yu Zuxiang (1984): Two new minerals gupeiite and xifengite in cosmic dusts from Yanshan. Acta Petrologica, Mineralogica et Analytica 3, s.231-238 in Amer. Mineral. 1986, 71, No.1-2, s.228, ZVMO 1988, 117, No.6, s.719.
(2) 38-438, 11-615.
(3) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.569).
(4) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.609.