V rámci těchto stránek bych rád napsal několik krátkých článků o pár méně známých a přesto velice zajímavých lokalitách na území naší republiky. Zaměřil jsem se na oblast Podkrkonoší a částečně i postupem času na Broumovsko. Mapuji hlavně výskyt vzácných (méně častých) nerostů. Jelikož se v této oblasti nacházejí dnes již opuštěná důlní díla na těžbu hlavně černého uhlí, tak jsem navštívil i některé haldy z těchto dolů. Proto zde také uveřejním některé zajímavé lokality s paleontologickými nálezy. Lokality volím podle toho, co se na nich nachází a taky jak jsou známé. Uveřejním zde především ty, o kterých se moc neví. Jako první tady popíšu Studenec. Moje první naleziště s opravdu pěknými nálezy nerostů - podkrkonošských polodrahokamů.

Lokalita se nachází jihozápadně od kostela v obci Studenec. Naleziště tvoří rozsáhlá obdělávaná pole jihovýchodně od kóty 540, na kterých se nacházejí hojné úlomky nerostů z rozvětralých spodnopermských melafyrů (andezitoidů).

obrázek

obrázek

obrázek

Vyskytují se zde především acháty, chalcedony, jaspisy, krystalizovaný křišťál; méně časté jsou zde výskyty ametystu a záhnědy. Achát se zde nalézá jako úlomky či jako celé pecky (některé jsou více méně popraskané v důsledku mrazového zvětrávání). Zbarvení místních achátů je především šedobílé; časté jsou i nálezy barevných achátů se žlutými, načervenalými, hnědými i oranžovými barvami. Největší nalezený úlomek achátu je žluté barvy s bílými kruhy o velikosti 6 × 5 × 4 cm, dále pak modrofialový achát s bílými kruhy o velikosti 7 × 6 × 4 cm. Na několika vzorcích achátů jsou i drobné geody s vrcholovými krystaly čirého křišťálu, z nichž největší dutina má rozměr 3 × 1,5 × 1,5 cm. Největší zde nalezený achát modrošedé barvy měl rozměr zhruba 12 × 10 × 8 cm, který se ovšem v důsledku povrchové obraze na místě rozsypal na spoustu střepů. Největší neporušená achátová pecka má průměr 5 cm. Nejčastější nerost který se zde nalézá v úlomcích i peckách je chalcedon. Vyskytuje se od šedé barvy přes bílou, modrou do červenavé, tmavě hnědé až žluté. Největší pecka měla průměr téměř 15 cm. Jaspisy zde tvoří orbou rozbité, lasturnaté agregáty s barvami modré a hnědé,

obrázek nejaky achat

oranžové a červené, kdy jedna barva přechází plynule do druhé. Velice časté jsou žlutohnědé jaspisy. Na některých vzorcích je i drobně krystalovaný křišťál. Největší kus jaspisu má rozměr kolem 10 × 10 × 5 cm. Krystalizované odrůdy křemene tu vytvářejí zpravidla malé krystaly vyrůstající na chalcedonové, popřípadě i na achátové podložce do velikosti krystalů 10 × 5 × 5 mm (části menších geod rozbitých orbou). Často bývají úplně čiré, někdy kalně bílé. Velmi vzácně tu je i záhněda a ametyst s drobnými vrcholovými krystaly. Zajímavý je nález části drůzy se záhnědou se sytě zbarvenými krystalky do velikosti až 4 mm. Ojediněle se zde nachází vrcholové krystaly mléčného křišťálu do celkové velikosti až 3 × 2 × 2 cm. Jako vedlejší nerosty které se zde nalézají lze jmenovat například hematit, kalcit, popřípadě povlaky malachitu a chloritu, dále kousky porcelanitu.

obrázek

obrázek

Na poli se nachází i zkřemenělá dřeva, araukarity, mnohdy dosahující značných rozměrů. V puklinách kmenů je někdy drobně vykrystalizovaný čirý křišťál. Další zajímavé nálezy araukaritů se dají provést východně od pole v lese, zhruba asi tak 200 m od polní cesty. Je tu menší potok, kde v korytě se nacházejí opravdu velmi pěkné kusy tohoto zkřemenělého dřeva. Toto naleziště má ale jeden velký problém - celé koryto potoka je zničeno od amatérských sběratelů. Po délce toku potoka jsou provedeny hluboké výkopy až do hloubky jednoho metru. Sběratelé tak poškozují les a měly by si taky uvědomit že kopat v lese díru není zcela nejlepší. Lokalita je sledována od roku 2004, dosud živá.

obrázek bez přesné polohy lokality

Jinak i okolí Studence je velmi zajímavé. Jistě se vyplatí vydat se na cestu na vrch Stráž, kde se v minulosti (kolem roku 1860) dobývala z melafyru měď. V dnešní době jsou již ale pozůstatky neznatelné, a najít některé zbylé haldičky či pinky je zcela vyloučené. Já jsem se o to několikrát pokusil a bez úspěchu. Zdejší měděné zrudnění již popisoval známý geolog pan Pošepný, který se narodil v blízké Jilemnici. Navštívit se zde dá i lom v sousedství místního zemědělského družstva. Se vstupem o víkendu nebývají problémy, já osobně tam mlátil kladívkem do kamene a nikdo si mě nevšiml. Dají se v něm najít nějaké ty ametysty, záhněda, analcim a poměrně i hojný kalcit.

Doporučuji tuto lokalitu navštívit.

 
Galerie NEROSTY.CZ
Prodejní galerie NEROSTY.CZ
labradorit
https://www.nerosty.cz/mini/16066.jpg
labradorit
https://www.nerosty.cz/mini/16073.jpg
 

MINERÁL.CZ
©1999-2024 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email. Aby bylo možné ukládat zboží do košíku, tedy pro základní funkčnost webu, je následně vytvořen soubor cookies. Pokračováním v nákupu s tím souhlasíte.






ochrana před zneužitím spamovacími roboty