MINERÁL.CZ

Teletínský lom byl předposlední zastávkou na exkurzi po magmatitech Středočeského plutonu, kterou jsem zorganizoval pro své zahraniční přátele. Již v době, kdy jsem trasu exkurze připravoval jsme se shodli na tom, že granodiority a křemenné diority jsou pro střed Čech nejen charakteristickou magmatickou horninou, ale současně i přírodním bohatstvím, protože mají velmi dobré technologické vlastnosti jako stavební i dekorační kámen. Cherakteristickou profesí v údolí Sázavy a Vltavy ve středu Čech byli kromě vorařů i kameníci. Této profesi věnoval svůj román Skalní plemeno spisovatel Jan Morávek.

Ať se ale vrátím k magmatitům. Jediným místem, které jsem neprošel předem byl právě Teletínský lom. V případě Přírodní památky jsem předpokládal, že bude v podstatně lepším stavu než některé opuštěné lomy a lůmky. Nad horninami jsme diskutovali v řadě lomů dosud provozovaných i těch opuštěných od Kamýku nad Vltavou a Krásné hory přes Vysoký Chlumec, vrch Deštno u Sedlčan ke Krhanicím. Tak jako již za studentských let jsem hledali argumenty pro potvrzení, že zdejší horniny vznikaly z magmatu, nebo naopak postupnou granitizací. Důkazů podporujících tu jeden, tu druhý názor je ve zdejší oblasti celá řada. Shodli jsme se na tom, že nejeden výchoz by si zasloužil ochranu. Uvažuji minimálně o dvou. Lomu Šaldovna ve vrchu Deštno (chráněn by možná mohl být celý hřeben, protože je zajímavý nejen granodioritem, ale i antimonitovou mineralizací a přítomností zlata). Spřádal jsem plány a těšil se na návštěvu Přírodní památky, kterou je Teletínský lom.

Jde o opuštěný lůmek v křemenném granodioritu sázavského typu v místech, kde lze pozorovat zajímavé horninové partie tvořené světlejším dioritem, ve kterém jsou četné tmavší uzavřeniny tvořené silně biotitickým materiálem. Zdejší granodiorit byl v roce 1941 použit při stavbě Štěchovického zdymadla. Jde o prvotřídní stavební materiál. Jen několik stovek metrů JV je další opuštěný tzv. Velký lom, který sloužil jako surovinová základna při stavbě Slapské přehrady. Ten sice není chráněný, ale i zde jsou zajímavé partie granodioritu.

Pamatuji si na oba tyto lomy z dob svých studií, někdy v letech 1962 či 3, kdy jsme tu byli na exkurzi s profesorem Hejtmanem. Tehdy jsme bazické xenolity pokládali za důkaz diferenciace magmatu a potvrzení klasického magmatického původu. Po letech víme, že značná část zdejších „magmatitů“ je vlastně tvořena převahou materiálu pocházejícího ze starších sedimentů, které prodělali granitizaci. S migmatitovou frontou u Křečovic jsem se měl možnost seznámit během prospekčních prací v letech 1971 – 1976.

Přírodní památka Teletínský lom je uvedena na turistických mapách. Očekával jsem tedy, že bude tím nejhezčím z míst, která jsme navštívili. Skutečnost je však jiná. Byl jsem dost zklamán, když jsem zjistil, že u lomu je sice cedulka se základními údaji (dokonce téměř nová), ale že celé okolí je devastováno mnohem víc, než opuštěné lomy, které jsme procházeli. Nevím, kdo je správcem Přírodní památky. Nalézá se na území Středočeského kraje a tak kromě odborné veřejnosti, které předkládám pár obrázků prostřednictvím Ochrany přírody, informuji i odbor životního prostředí středočeského kraje. Jsem přesvědčen o tom, že zdejší přírodní prostředí si zaslouží nějakou úklidovou akci. Sám jsem ochoten pomoci.

RNDr. Ivan Turnovec

Přiložené fotografie lomu a jeho okolí – foto Turnovec