První českou učebnicí geologie byla práce Jana Krejčího. Vydávat jí začal již v roce 1850. Její konečná a doplněná verze vyšla pod názvem: Geologie čili nauka o útvarech zemských se zvláštním ohledem na krajiny Československé v roce 1877 (to již byl Jan Krejčí profesorem mineralogie a geologie na c. k. české polytechnice v Praze).Jistě nebude na škodu když z úvodní kapitoly knihy o 1035 stranách ocituji pár úvodních odstavců:

„… Bedlivým pozorováním skal a vůbec povrchu zemského ve všech dílech světa, jmenovitě však v Evropě a severní Americe jest již tolik látky nahromaděno, že si dle toho dosti jasný obraz zponenáhlého vývinu celé země sestrojiti můžeme. Ke krajinám v tom ohledu nejlépe známým náležejí země českoslovanské, Čechy, Morava, Slezsko a uherské Slovensko, pročež již poznáním těchto našich vlastí i poznání celé země nám se usnadní.

Sama sebou naznačuje se nám tedy dráha vedoucí do oboru všeobecného zemězpytu čili geologie, nauky to o nynějším stavu a zponenáhlém vývinu skalng!Áútvarů zemských. Vycházejíce totiž od poznání krajin domácích, jež jako střed krajobrazu znázorníme, přidáme též vyobrazení krajin vzdálenějších v rysech všeobecnějších co pozadí, aby obraz krajin domácích se jevil co podrobnější zjev v popředí povšechných výjevů zemských. Poznáme při tom, jak zajímavým způsobem zemězpyt krajin našich se doplňuje; co schází v Čechách, to se nalézá v Moravě, Slezsku neb Slovensku, a naopak mnohé skalní útvary v Čechách neb Moravě zastoupené scházejí na Slovensku; všechny pak tyto země vespolek činí velký, poučný celek na vzájem se doplňující.

Je-li však jediná pravá cesta v přírodních naukách ta, pokračovati od známého k neznámému, od zvláštního k povšechnému, zůstávají předce mnohé stránky bezpotřednímu názoru nepřístupné, a výklad jich nahrazuje se domněnkami, které mají tím více podobnosti k víře, čím více jest údajů, jež se jimi vyložiti dají….“

Na závěr si dovolím uvést několik životopisných údajů, jak byly presentovány v roce 1987 na semináři Hornická Příbram ve vědě a technice, v dárkové publikaci Osobnosti montánních věd v našich zemích:
J. Krejčí se narodil 28. 2. 1825 v Klatovech. Po ukončení gymnázia v Praze studoval v letech 1844—48 mineralogii a chemii na pražské polytechnice. R. 1849 byl jmenován správcem mineralogických sbírek Národního muzea a v letech 1850—51 suploval profesuru mineralogie a geologie na pražském polytechnickém ústavu. R. 1863 se pro tyto obory habilitoval na pražské polytechnice a od r. 1864 již na ní působil jako řádný profesor. Po rozdělení ústavu byl v letech 1867—71 prvním rektorem české polytechniky. Od r. 1882 přešel na českou univerzitu v Praze jako profesor geologie a zde působil až do své smrti 1. 8. 1887. Krejčí se odborně i organizačně angažoval v několika oblastech. V letech 1859—61 se podílel na geologickém mapování Čech, od r. 1853 společně s J. E. Purkyněm redigoval přírodovědný časopis Živa, r. 1862 při Národním muzeu založil a řídil Komitét pro přírodovědný výzkum Čech. Byl činný i politicky. Po řadu let působil jako poslanec říšské rady a byl i členem rady hlavního města Prahy. Význam Krejčího pro českou geologii je nesmírný. Bibliografie jeho prací vykazuje několik set publikovaných knižních a časopiseckých titulů. Jejich řadu otevírají přehledy geologických a přírodovědných poměrů v okolí Prahy (1847 až 57), za nimiž následuje množství vědeckých i populárních prací z oboru geologie a mineralogie, mezi nimiž nechyběly ani učebnice z těchto oborů (1850, 1860, 1867, 1877) a mineralogické příručky (1851/2, 1865 a další). Byl i autorem první české učebnice geologie (1860). Náleží mu zásluha, že jako první publikoval své práce v mateřském jazyce. K jeho knižním publikacím základního významu patří zejména „Všeobecné a horopisné poměry, jakož i rozčlenění křídového útvaru v Čechách" (1870), v němž vypracoval jeho novou stratigrafii. Jeho největším dílem byla „Geologie čili nauka o útvarech zemských se zvláštním ohledem ke krajinám československým" (1877). Některé jeho práce měly značný praktický dosah, např. popis českých uhelných slojí (1853), charakteristika povahy rud a kovů (1869) a další knižní díla. Jeho vědecká činnost jej řadí mezi přední české přírodovědce 19. století. Právem je mu přiznáván čestný atribut „otec české geologie".

Reklama

MINERÁL.CZ
©1999-2018 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email