Olovo se vykytuje v zemské kůře buď jako ryzí kov a nebo vázané v několika desítkách minerálů jako chemické sloučeniny. Podle vzniku je rozdělujeme na primární a sekundární. Primární minerály vznikly v zemské kůře při původních chemických dějích a jsou jeho nejčastěji využívanými rudami, sekudární vznikly zvětráváním nerostů primárních.

Primární minerály


Galenit - PbS

Galenit patří mezi rudní minerály s nejhojnějším výskytem a je nejdůležitější olověnou rudou s obsahem olova až 86.6 %. Spolu s tetraedritem poskytuje až 70% světové roční těžby stříbra.

Starší český název leštěnec olověný. Velmi často obsahuje příměsi řady stopových prvků, nejčastěji Ag (až 1 %, ve formě izomorfní příměsi nebo mikroskopických inkluzí sulfidů), Bi, Sb, Cu, Zn, Fe, Se, Te, Tl, Cd atd. Galenit krystaluje v krychlové soustavě. Je olověně šedý, často s namodralým odstínem, dokonale štěpný podle krychle, silně kovově lesklý zejména na štěpných plochách. Tvrdost 2–3, hustota 7,4–7,6 g.cm–3, olověně šedý vryp. Nejčastěji tvoří hrubozrnné až jemnozrnné nebo celistvé agregáty, poměrně často se vyskytuje v krystalech, na nichž nejčastěji převládá krychle, někdy otupená oktaedrem či rombododekaedrem.

Vznikl vysrážením z hydrotermálních žil při pronikání horkých roztoků do vyšších a chladnějších vrstev zemské kůry. Mezi nejčastější průvodní nerosty patří sfalerit, pyrit, chalkopyrit, antimonit, tetraedrit, stříbro, kalcit, křemen, dolomit, siderit a další sirníky a uhličitany.

Výskyt: Ekonomicky významné akumulace jsou vázány (1) na hydrotermální rudní žíly různého typu, (2) na stratiformní Pb–Zn ložiska v karbonátech, (3) na vulkanosedimentární ložiska, (4) na metasomatická skarnová ložiska, (5) na metamorfovaná stratiformní sulfidická ložiska. Méně častý je na likvačních magmatických ložiskách, v pegmatitech, v greisenech, v sedimentech; vzniká i sublimací ze sopečných plynů a na hořících uhelných haldách.

Poznávací znaky: Olověně šedá barva s namodralým odstínem, velmi dokonalá štěpnost podle krychle, silný kovový lesk na štěpných plochách, olověně šedý vryp, vysoká hustota. Mezi sběrateli jsou ceněny drůzy krystalů (krychlí a nebo oktaedrů), častěji se však vyskytuje jako celistvý a nebo jemně rozptýlený v pdobě zrn a vláken.


Bournonit - PbCuSbS 3

Bournonit [burnonit] je ocelově až olověně šedý, neprůhledný, silně kovově lesklý, nedokonale štěpný. Tvrdost 2,5–3, hustota 5,7–5,9 g.cm–3. Často tvoří tabulkovité nebo sloupcovité rýhované xx, obvykle cyklicky zdvojčatělé (tzv. kolečková ruda); je i celistvý či zrnitý. Poměrně hojně se vyskytuje na některých typech hydrotermálních rudních žil. Je znám rovněž z metamorfovaných kyzových ložisek, výjimečně vzniká jako pozdní minerál ve skarnech a na greisenových Sn–Cu žílách. Méně významná ruda Pb a Cu.


Boulangerit - Pb 5 Sb 4 S 11

Boulangerit [bulanžerit] je tmavě šedý, neprůhledný, kovově lesklý, štěpný. Tvrdost 2,5–3, hustota 5,98–6,23 g.cm–3. Krystaluje v jednoklonné soustavě. Nejčastěji se vyskytuje v podobě plstnatých agregátů, je i jemnozrnný a zrnitý. Vzácné krystaly jsou stébelnaté až jehlicovité, často vytvářejí chuchvalce. Vzniká jako nízkoteplotní minerál hydrotermálních žilných ložisek; vyskytuje se i na metamorfovaných sulfidických ložiskách a v některých skarnech. Méně významná ruda Pb.


Jamesonit - Pb 4 FeSb 6 S 14

Jamesonit [džemsnyt] je tmavě šedý, kovově lesklý, dokonale štěpný, tvrdost 2–3, hustota 5,5–6 g.cm–3. Krystaluje v jednoklonné soustavě. Nejčastěji tvoří plstnaté, vláknité či jehlicovité agregáty, je i celistvý, stébelnatý, paprsčitý. Vzácné xx jsou sloupcovité až jehlicovité. Vyskytuje se na středně - až nízkoteplotních hydrotermálních žilách. Méně významná ruda Pb.

Sekundární minerály

Galenit těžko zvětrává a sekundárně vzniklé sírany a uhličitany jsou velmi málo rozpustné. Proto dochází po zvětrání ostatních sirníků k obohacení ložiska olovem. Přeměna galenitu probíhá často v řadě galenit - anglezit - cerusit.


Anglesit - PbSO 4

Anglesit je bezbarvý, bílý, šedý, nažloutlý, nazelenalý, průhledný až neprůhledný, diamantově lesklý, štěpný podle {001} a {110}. Tvrdost 2,5–3, hustota 6,38 g.cm–3, bílý vryp. Vytváří tabulkovité a sloupcovité xx, hrubozrnné agregáty, konkrece, je celistvý. Je produktem oxidace galenitu. Ruda Pb.


Cerusit - PbCO 3

Cerusit je bezbarvý, bílý, šedý, nažloutlý, někdy i černý, průsvitný až neprůhledný, mastně až diamantově lesklý. Je jen nedokonale štěpný podle {110} a {021}, lom má lasturnatý. Tvrdost 3–3,5, hustota 6,55 g.cm–3. Často tvoří xx, obvykle zdvojčatělé (typická jsou pseudohexagonální cyklická a penetrační trojčata). Méně často je v celistvých, paprsčitých či ledvinitých agregátech. Vzniká oxidací galenitu a jiných primárních minerálů Pb. Ruda Pb.


Wulfenit - PbMoO 4

Wulfenit je žlutý, hnědý, oranžový, červený, nazelenalý, mastně až diamantově lesklý, průhledný až průsvitný, nedokonale štěpný, velmi křehký. Tvrdost 3, hustota 6,3–7,0 g.cm–3, bílý vryp. Tvoří nejčastěji tabulkovité nebo dipyramidální xx, je i zrnitý až celistvý. Produkt oxidace galenitu, především v aridních oblastech. Ruda Pb a Mo.


Pyromorfit - Pb 5 (PO 4 ) 3 Cl

Pyromorfit je nejčastěji zelený, méně často hnědý, šedý, žlutý. Je průsvitný až neprůhledný, s diamantovým až mastným leskem, neštěpný, má lasturnatý až nerovný lom. Tvrdost 3,5–4, hustota 6,7–7,1 g.cm–3, má bílý vryp. Často tvoří sloupečkovité až jehlicovité xx, vyskytuje se i v kůrách a ledvinitých agregátech. Poměrně hojný produkt oxidace galenitu (fosfor je mobilizován z apatitu ze sousedních hornin).


Vanadinit - Pb 5 (VO 4 ) 3 Cl

Vanadinit Je žlutý, oranžový, červený, hnědý, průsvitný až opakní, silně skelně až diamantově lesklý, bez štěpnosti, s lasturnatým lomem. Tvrdost 2,5–3, hustota 6,88 g.cm–3, bílý vryp. Vyskytuje se ve sloupcovitých až tlustě tabulkovitých krystalech, jindy tvoří ledvinité či vláknité agregáty. Méně hojný produkt oxidace galenitu, vzniká především v aridních oblastech společně s wulfenitem a cerusitem. Ruda V.

Napsáno za použití podkladů z http://www.dictor.net

Reklama

MINERÁL.CZ
©1999-2018 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email