V regionu se těžilo především zlato a později i železné rudy. Na 6300 kg zlata bylo vytěženo v oblasti Suché Rudné a kolem 3.380 kg zlata vydaly ložiska Zlatých Hor. Zlato se těžilo metodou jílování ve svahovitém terénu, kdy byl zlatonosný sediment rozplavován přiváděnou vodou. Dnes jsou patrné zářezy ve svahu s plochým dnem a výpustním kanálem lemovaným hromadami hrubého materiálu. Dalším způsobem bylo šachticování, kdy teprve z šachet byly raženy chodby a těžen zlatonosný sediment. Při větší hloubce šachtic jde o "měkké dolování".

Železná ruda se upravovala v hamrech (název pochází z německého výrazu pro kladivo). V nich se topilo dřevem a ruda se do ní házela vrchem. Dosahovalo se tak teplot kolem 1200 až 1400 stupňů, kdy se ruda spékala a pak se velkým kladivem, poháněným vodou a vydávajícím strašlivý rámus, eliminovala ze slitiny struska. Takto zpracovaná ruda se teprve posílala do hutí. Kolem Jeseníku bylo v roce 1420 13 hamrů.

Popis zastávek
obrázek

1.

Velkou zajímavostí je venkovní Geologická expozice kamenů v Karlově Studánce, která je ojedinělá v celé ČR.

2.

Malá Morávka, Hvězda - vodní náhon: Sedlem Hvězda prochází starý vodní náhon přivádějící vody do prostoru Suché Rudné. Dobře patrná je jeho část směřující od sedla nad Karlovu Studánku.

3.

Suchá Rudná - Měkká a Velká žíla, Podmáslí : obec leží ve středu historického andělskohorského revíru, těžba zlata doložena již v době bronzové 1300 p.n.l., jedny z nejstarších pozůstatků hornické činnosti ve střední Evropě. Zpočátku byly těženy rozsáhlé rozsypy a zvětralé výchozy ložisek, ve středověku se rozvinula těžba křemenných žil, která s různou intenzitou probíhala až do začátku 20. Století.

4.

Andělská Hora - Hláska: středověké doly, rozsáhlé dobývky na zlato na křemenných žilách.

5.

Ludvíkov - rýžoviště a měděné doly: chalkopyritové zrudnění vtroušené v křemenné žíle SZ - JV směru. Těžba probíhala již v 17.-18. stol. V roce 1952 učiněn pokus o otevření ložiska vyzmáháním štoly a vyražením jámy. Lze nalézt chalkopyrit, malachit , stilpnosiderit a brochantit.

obrázek

6.

S hornickou tradicí seznamuje Hornické muzeum a Hornická naučná stezka montanisticko-geologické nadace. Již několik let Zlaté Hory pořádají pravidelné mistrovství v rýžování zlata.

7.

Zlaté Hory - rýžoviště: Na severovýchodním úpatí Příčné hory jsou četná rýžoviště. Nejvýraznější jsou za dětskou ozdravovnou a pod silnicí Zlaté Hory - Heřmanovice (zazatáčkami). Je zde možno pozorovat různé způsoby rýžování (jílování, šachticování a zářezy). Nejvýznamnější pozůstatky po staré hornické slávě Zlatých Hor leží na vyznačené Hornické naučné stezce.

8.

Zlaté Hory - štola Mír: Novodobě přeražená štola zpřístupňující prostor ložiska ZH-západ s tzv. zlatým sloupem (nejbohatší Au zrudnění), z něhož bylo v letech 1990-1993 vytěženo přes 1,5 tuny zlata. Dnes je štola i její odval aplanován.

9.

Zlaté Hory - Výrův kámen: Skála s pěkným výhledem na Edelštejn, Zlaté Hory a při pěkném počasí i do polské nížiny. Na úpatí skaliska drobné, krátké středověké štolky.

10.

Zlaté Hory - Marie Pomocná: Pod kostelem P. Marie Pomocné jsou jedny z nejstarších dolů v revíru založených na zlatonosných křemenných žilách. Jsou vyhlášeny za kulturní památku.

11.

Zlaté Hory - štola Josef: Hornické skály - vrcholová skála tvořená světle šedým kvarcitem. Na sv. svahu ložisko otevřené štolou Josef a již aplanovanými historickými díly Barbora, Sarkander. V minulém století zde těžil pyrit na výrobu kyseliny sírové Moritz Richter v Vrbna p.P. Od roku 1981 se zde těžily Cu-rudy. Dnes je vše kromě ústí štoly Josef aplanováno. Celý prostor (hlavně vrcholová část) je veden jako kulturní památka.

12.

Zlaté Hory - závod RD: Pod silnicí se nachází areál rudných dolů. Impozantní je postupně rekultivovaná plocha odkaliště. Přímo v areálu závodu stojí hlavní a pomocná těžní věž. Mezi starou a novou silnicí jsou stará důlní díla ze 16. stol. Poštovní štola a Modrá štola, která dostala své jméno podle modrého alofanu, který po jejím vyzmáhání pokrýval stěny. I tyto stará díla jsou v seznamu kulturních památek. Modrá štola byla významnou mineralogickou lokalitou sekundárních minerálů, hlavně cerusitu, anglezitu a modrého alofanu.

Hornický skanzen na Olešnici (není na mapce) - Jestliže vyrazíte ze Zlatých Hor do Dolního Údolí, nezapomeňte se cestou zastavit v Údolí Ztracených štol. Říčka Olešnice zde po miliony let ukládá zlato do náplavů. Zdejší ruda byla těžena povrchově i hlubinně, tzv. měkkým dolováním. V současné době se v tomto romantickém údolí buduje replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. V provozu jsou dva sruby na drcení zlaté rudy se zlatorudným mlýnem. Budoucí centrum městečka by mělo tvořit zázemí pro soutěže v rýžování zlata, které jsou ve Zlatých Horách již tradicí.

13.

Heřmanovice - propadlina ložiska Žebračka - na němž probíhala od roku 1965 těžba Cu-rud. Je zde velká propadlá novodobá dobývka, ukazující nebezpečí poddolovaného území, dnes vyhlášeného za kulturní památku.

14.

Horní Údolí - Starohoří : nejvýznamnější historický důl. Nad turistickou značkou jsou impozantní propadlé dobývky po těžbě zlata, označované jako Velké pinky. Těžba zde probíhala již od 14. stol. Důl odvodňovalo mihadlové čerpadlo, které bylo poháněno 26 metrů vysokým vodním kolem, k němuž byl vykopán 1 km dlouhý vodní příkop přivádějící vodu z Černé Opavy. Hloubka dolu dosahovala téměř 300 m. Celý prostor je chráněn jako kulturní památka.

15.

Horní Údolí - Stará Hackelsberská štola: nejvýznamnější historická štola dosahující délky 1 km, vyražená asi na konci 15. stol.

16.

Horní Údolí - Nová Hackelsberská štola: Ústí štoly je pod silnicí. Štola měla podfárat doly na Starohoří, ale byla po asi 160 m zastavena. Pod štolou stávaly ještě v minulém století úpravárenské budovy. Nad nimi mělo stát obrovské vodní kolo umožňující odvodnění výše položených dolů.

17.

Horní Údolí: V sedle mezi Horním Údolím a Rejvízem pozůstatky menšího rýžoviště k němuž byla přiváděna voda náhonem od Rejvízu. Náhon je téměř v celé délce zachovalý a probíhá souběžně s cestou na Rejvíz.

18.

Heřmanovice - Vavřincova huť: zbytky železorudné vysoké pece z první pol. 19. stol.

19.

Rejvíz - Fe doly :Bleskovec (871 m): na v. svahu, kolem turistické cesty, zbytky po dolování železných rud. Těžba zmiňována již v druhé pol. 17. stol. Probíhala s přestávkami až do konce 19. stol.

20.

Javorná: Na dolním okraji osady Javorná zbytky vysoké pece s částečně zachovalým náhonem, nad nímž je kaplička.

21.

Zlaté Hory: Nad přejezdem vede kolem silnice vodní náhon, který přiváděl vodu na Měkké doly. Náhon je tak dobře vyspádován, že člověk má pocit, že voda teče do kopce. 22.

Zlaté Hory - Měkké doly: zbytky po rýžování v glacifluviálních sedimentech a svahovinách. Původní rýžoviště se táhly od svahů Příčné hory až ke Glucholazům. Doly zde dosahovaly až 100 m hloubky a byly odvodňovány 6 km dlouhou štolou raženou v sedimentech v 16. stol. od Glucholaz. - v roce 1590 a 1591 byly zde nalezeny dva valouny zlata o hmotnosti 1,387 kg a 1,787 kg, oba byly věnovány do sbírky kuriozit Rudolfa II, později ztraceny. Větší část rýžovišť je dnes již aplanovaná. Pozůstatky se zachovaly pouze v remízcích. Začátkem 16. st., v době rozkvětu zlatých dolů, dal Jakub ze Salsy zavěsit tzv. "pivní zvonec", po jehož zazvonění museli horníci opustit krčmy a jít se vyspat na zítřejší šichtu.

Převzato z: http://www.jeseniky-vrbensko.cz/vylety/vylety_zlatokopove.htm
Reklama

MINERÁL.CZ
©1999-2018 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email