MINERÁL.CZ

Když se hovoří o diamantech, většina lidí zbystří a představí si nejspíše briliant, nebo ještě lépe briliantový náhrdelník. Poslední dobou hovořím s lidmi o diamantech často, mnohdy však stačí jedna upřesňující věta a pozornost posluchačů opadá. Proč? Z jednoduchého důvodu – diamanty, které studuji, jsou velké jen několik setin milimetru, největší z nich by se vešly do průměru lidského vlasu třikrát, nejsou tedy viditelné bez pomoci mikroskopu či ještě pokročilejších zobrazovacích technik. Ale my vědci nejsme diamanty fascinováni jen pro jejich krásu a hodnotu, ale i proto, že vznikají za extrémních tlaků odpovídajících hloubkám minimálně 150 km. Zprostředkovávají tak pohled do prostředí, kam se člověk nikdy nedovrtá ani nepodívá, kde je kromě vysokého tlaku nad 4 GPa také teplota nad 1000 °C a kde převládají horniny zemského pláště neboli astenosféry. Ale protože se diamanty nacházejí nejen v plášťových kimberlitech, ale i v přeměněných horninách pevninské kůry, jejich přítomnost je jedním z důležitých přímých dokladů ponořování litosférických desek do extrémní hloubky.