fedotovit

fedotovit

popis minerálu: (Vergasova & al. 1988) K2Cu3O(SO4)3, jednoklonný. Tvoří shluky špatně omezených krystalků lístečkovitého až slídovitého habitu a kůry jemnozrnného slohu o mocnosti do 1-2 mm. Krystaly jsou tence tabulkovité do 5 mm velikosti a 0.1-1mm síly, jsou zploštělé podle ploch pinakoidu {100}, obrys krystalů je nepravidelný, případně se blíží pravoúhlému, případně šestibokému [1].

Barvu má smaragdovou, trávově zelenou, t=2.5, h=3.205 (vyp. pro prvý vzorek 3.17, pro druhý 3.18), má dokonalou štěpnost podle {100}. Pod mikroskopem je průhledný, má zelenou barvu, je pleochroický od zelenožluté podle + a á do zelenomodré podle ŕ. Je dvojosý, opticky pozitivní, zháší přímo k plochám štěpnosti [1].

Rozpouští se ve slabém roztoku kyseliny dusičné, ve vodě se rozpouští za vzniku klkovitého bílého zbytku. Na vzduchu není stálý. Na DTA jsou patrné dva endotermální efekty. Efekt při 692řC probíhá prakticky bez ztráty hmotnosti. Odpovídá rozpadu fedotovitu za vzniku tenoritu. Efekt, vznikající při teplotě 715řC, je doprovázen ztrátou hmotnosti 20% a představuje desulfataci vzorku. Na IČ spektru jsou přítomny deformační vibrace v oblasti 600 cm a valenční vibrace v oblasti 1100 typické pro (SO4)2- [1].

Absence pásů v oblasti 1600 a 3400-3600 cm-1 svědčí o tom, že minerál neobsahuje vodu a skupiny OH [1].

Nazván podle sovětského vulkanologa člena - korespondenta AN SSSR S.A. Fedotova [1].

p: a=19.06, b=9.47, c=14.18, á=112.36ř, V=2368, P2(1)/c, Z=8 [1].

ch:(vzorek z roku 1977) Na2O 1.48, K2O 13.97, CuO 38.93, ZnO 0.37, PbO 0.70, SO3 42.00, H2O stopy, nerozp. zbytek 2.80, ä100.25 [1].

(vzorek z roku 1985) Na2O 1.50, K2O 13.30, CuO 38.81, ZnO 0.21, PbO 0.62, SO3 41.79, neroz. zb. 2.30, ä98.53 [1].

op: ŕ=1.577, á=1.594, +=1.633, 2V=68ř(cal.) [1].

v textu IČ, DTG, obr. [1].

-----------------------------------------------------------------

difraktometr DRON-2, CuKŕ-záření, Ni-filtr, vnitřní etalon Ge, t=20řC [1].

8.83 100 2 0 0

7.69 1 0 1 1

6.59 4 2 0 -2

6.54 4 0 0 2

5.226 1 2 1 1

4.537 2 4 0 -2

4.512 2 2 0 2

4.405 3 4 0 0

4.207 3 2 1 -3

3.966 1 0 1 3

3.840 2 0 2 2

3.550 2 2 0 -4

3.498 2 5 1 -2

3.469 2 3 1 2

3.167 1 6 0 -2

3.151 2 4 0 2

3.070 1

2.973 1

2.943 12

2.844 5

2.785 1

2.755 1

2.710 2

2.660 1

2.634 2

2.623 2

2.607 1

2.536 1

2.495 1

2.401 1

2.381 1

2.107 2

2.093 1

2.064 1

2.049 1

1.985 2

1.958 1

1.770 1

1.740 1

Najdete v nabídce internetových obchodů

Minerál je produktem činnosti fumarol Balšoj tolbačinskoj erupce na Kamčatce.
Vzniká společně s dolerofanitem, "metanothalitem", tenoritem, tolbačitem, pijpitem, chalkocyanitem při teplotách 400-500řC [1].

(1) DAN SSSR 1988, 299, p.961-964.
(2) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.586.
(3) 45-1405.