fluorellestadit

fluorellestadit

popis minerálu: (Česnokov & al. 1987) - Ca10[(SO4),(SiO4)]6F2, šesterečný. Konečný člen řady ellestaditu. Fluorellestadit se vyskytuje ve formě žilek (délky 5-8cm a 2-3mm mocných). Sloh žilek je jemnozrnný, obsahuje značné množství drobných inkluzí periklasu, portlanditu aj. Na stěnách dutin se často nacházejí jehličkovité a dlouze sloupcovité krystaly fluorellestaditu až 3 mm velké. Krystaly eleestaditu jsou omezeny šesterečnými prizmaty se špatně vyvinutým uklončením [1].

Nerost má barvu od jasně modré (někdy sytě modré) do světle modrozelené. Slabé jehličky jsou prakticky bezbarvé, vryp má bílý se slabým modravým odstínem. Je skelně až mastně lesklý, v krystalech je průhledný, v jemnozrnných agregátech prosvítá. V UV záření (360nm) nesvítí. Lom krystalů je lasturnatý, u agregátů nerovný. T=4.5, h= 3.03 (3.09 vyp.), štěpnost nebyla zjištěna [1].

Na hranách se před dmuchavkou taví, v HCl se rozpouští a zanechává křemitý skelet původního tvaru rozpouštěného kousku a velmi slabě šumí. Dává pozitvní reakci na [SO4]2- a fosfor [1].

Pod mikroskopem v imersi je bezbarvý, jednoosý (-), krystaly zhášejí rovnoběžně a protažení má záporný charakter zóny [1].

p: a=9.485, c=6.916, Z=1, P 6(3)/m [1].

ch: SO3 20.75, SiO2 15.30, P2O5 1.31, CO2 0.66, CaO 55.00 (51.00), MnO 0.18, MgO 1.38 (0), Al2O3 1.84 (0), Fe2O3 0.11 (0), Na2O 0.33 (0), K2O 0.1 (0), H2O+ 0.30 (0), F 3.60, ä100.76, -O=F 1.52, ä 99.24 (v závorce obsah bez příměsí pokud se liší) [1].

op: Ne=1.638, No=1.632 [1].

-----------------------------------------------------------------

RKD, záření FeKŕ [1].

3.90 10 1 1 1

3.46 50 0 0 2

3.19 20 1 0 2

3.11 40 2 1 0

2.84 100 2 1 1

2.80 60 1 1 2

2.74 90 3 0 0

2.65 50 2 0 2

2.28 60 3 1 0

2.16 30 3 1 1

1.954 70 2 2 2

1.904 50 3 1 2

1.852 80 2 1 3

1.819 50 3 2 1

1.792 50 4 1 0

1.766 60 4 0 2

1.729 70 0 0 4

1.654 20 3 2 2

1.486 50 5 0 2

1.463 60 3 2 4

1.445 10 5 1 1

Najdete v nabídce internetových obchodů

Vyskytuje se na hořících haldách v kouscích zkamenělých dřev spolu s termicky vzniklými minerály kalciumoxidem, portlanditem, periklasem, spurritem, larnitem aj.
Byl nalezen na odvalech v oblasti Čeljabinské uhelné pánve (Ural, Rusko) např.
na haldě dolu Centralnaja u města Kopejsk [1].

(1) Česnokov, Baženova, Bušmakin ZVMO 1987, 116, č.6, s.743-746.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.188, 587).
(3) 45-9(syn), 43-575(syn), 3-708.
(4) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, Silicates, Part 1, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.260.