granáty

granáty

popis minerálu: granáty řada velmi rozšířených podvojných krychlových nerostů, křemičitanů tvořených dvojmocnými a trojmocnými prvky. Podle převládajícího prvku rozeznáváme granáty:

- hlinité (pyrop, almandin, spessartin)

- železité (andradit)

- vápenaté (grosulár)

- chromité (uvarovit)

- titanovanadité

s celou řadou dalších odrůd. Význačnou vlastností granátů je značná izomorfní mísivost, proto jejich chemické složení velmi kolísá za vzniku četných izomorfních směsí, zejména u granátů hlinitých, železitých a chromitých.

Jde o nerosty průhledné i neprůhledné, skelně nebo smolně lesklé, rozmanitých barev podle chemického složení, často v dobře vyvinutých krystalech narostlých i zarostlých, dosahujících značných rozměrů. Převládajícím tvarem bývá {110} - granátotvar, někdy i {211}, vzácněji {321} aj. Velmi často se vyskytují v zrnitých agregátech.

Jsou velmi nedokonale štěpné podle {110} a mají lasturnatý až tříšťnatý lom. T=6.5-7.5, h=3.4-4.6 (značně kolísavá). Často jeví anomální dvojlom. Čisté složky granátu jsou v přírodě vzácnější než jejich izomorfní směsi. Obtížně tají, v kyselinách jsou prakticky nerozpustné. V přírodě vznikají vždy za vyšších teplot, jsou důležitými horninotvornými nerosty, známými z nesčetných nalezišť.

n=1.7-2.0 (1)

Najdete v nabídce internetových obchodů

Vyskytují se hlavně v krystalických břidlicích (svory, ruly, eklogity) v hadcích a tvoří i samostatné horniny - granátovce.
Jsou však známé jako kontaktní nerosty z uhličitanových hornin a ze skarnů, vzácnější bývají ve vyvřelinách (žuly) a na trhlinách některých rudních ložisek.
Jejich zrnka a valounky nezřídka nacházíme také v různých náplavech.
Název z latiny (granum = zrno) (1).

Lit.: (1) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.437.