kyzylkumit

kyzylkumit

popis minerálu: (Smyslova, Komkov, Pavšukov, Kuznecova 1981) V2Ti3O9, jednoklonný. Tvoří zrna prizmatického habitu, někdy s pyramidálním ukončením a rýhováním podél protažení. Velikost zrn se pohybuje ve směru protažení od 0.01 do 0.2 mm [1].

Nerost je neprůhledný, barvu má černou, lesk skelný až smolný, štěpnost nebyla pozorována. Mikrotvrdost 882-907 kg.mm-2, pro okrajová, trhlinkovitá zrna 519-665 kg.mm-2 při 100 g, h=3.75 (vyp. 3.77), v kyselinách se nerozpouští [1].

Bireflexe nebyla v minerálu vizuelně patrná a je zjistitelná pouze fotometricky. Má zřetelnou anizotropii, bez barevného odstínu typy šikmé mozaiky. V IČ byly zjištěny absorpční pásy v intervalu 400-1700 cm-1, intenzivní v oblasti 400-900 cm-1 typické pro jednoduché oxidy [1].

Pojmenován podle naleziště, schválen IMA [1].

v textu 2 obr., IČ [1].

p: a=33.80, b=4.578, c=19.99, á=93.40ř, V=3088 [1].

ch (m.s.): Ti 37.0, V 24.6, Cr 0.8, Fe 0.5; pčepočet na oxidy TiO2 61.7, V2O3 36.2, Cr2O3 1.2, Fe2O3 0.7, ä99.8 [1].

Rg a Rp : 15.85 a 14.7(440), 15.7 a 14.6(460), 15.7 a 14.5(480), 15.75 a 14.5(500), 15.85 a 14.6(520), 16.05 a 14.7(540), 16.15 a 14.8(560), 16.2 a 14.85(580), 16.3 a 15.0(600), 16.45 a 15.1(620), 16.5 a 15.2(640), 16.5 a 15.2(660) [1].

-----------------------------------------------------------------

Dron-2, Fe záření, 0.5ř/min, etalon křemen [1].

4.15 25 0 1 2

3.70 80 5 1 1

2.92 100 7 1 3

2.60 50 7 1 -5

2.510 40 12 0 -4

2.495 30 0 0 8

2.39 5 12 0 4

2.310 15 5 1 -7

2.203 45 12 1 -4

2.192 48 0 1 8

2.115 24 12 1 4 6 2 -1

1.692 50 12 2 -4

1.682 65 0 2 8

1.650 55 12 2 4 19 1 0

1.577 25 20 1 0 20 1 -1

1.469 20 12 0 -12 23 0 0

1.415-1.395 20š 24 0 0 12 0 12 12 1 -12

1.372 15 3 3 6

1.360 15 0 1 14

Najdete v nabídce internetových obchodů

Byl objeven při průzkumu jednoho z ložisek Kyzyl - Kum (střední Asie) v albititizovaných karbonáto - křemitých horninách a také budinovaných křemitých horninách společně s chloritem, pyritem a rutilem, ale také vyplňuje suturní švy v budinovaných křemenných žilách [1].

(1) Smyslova I.G., Komkov A.I., Pavšukov V.V., Kuznecova N.V. (1981): Kyzylkumit V2Ti3O8 - novyj mineral iz gruppy složnych okisov vanadija i titana. ZVMO 110, č.5, s.607-612.
(2) (Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.307). [
(3) 35-486]. [
(4) ZVMO 1983, 112, No.6, p.690].
(5) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.303.