popis minerálu: olivín (Werner 1790) (Fe,Mg)2[SiO4], kosočtverečný člen řady fayalit - forsterit. Tvoří krátce sloupcovité narostlé i zarostlé, nebo tlustě tabulkovité krystaly, obyčejně zonární, jen vzácně dobře omezené (hlavně v meteoritech) plochami tvarů {110}, {012}, {100}, {010} a {001}.
Známá jsou také jeho mikroskopická dvojčata podle {101} a {100} pseudohexagonálního vzhledu, jindy dvojčata podle {201} nebo {012} (3). Nejčastěji tvoří zrnité až celistvé agregáty (2,3).
Obvykle má zelenou barvu, je však také žlutý, hnědý i červenavý (při počínajícím rozkladu). T=6.5-7, h=3.3-3.9 (roste s obsahem Fe). Lesk má skelný, na lomných plochách mívá někdy mastný lesk, má bílý vryp (2,3).
Bývá průhledný i neprůhledný, nedokonale štěpný podle {001} zřetelnou, podle {010} špatnou. Je křehký a mívá lasturnatý lom. Opticky dvojosý, při 13% FeO mění optický charakter, X=b, Z=a (3).
Před dmuchavkou se obtížně taví. V horké kyselině chlorovodíkové se rozkládá bez šumění za vylučování SiO2 (2,3), přičemž se snadněji rozpouštějí odrůdy s vyšším obsahem Fe. Někdy obsahuje příměs Ni nebo Cr, jindy s částí Mg nahrazenou Ti (3).
Odrůdy:
1) chryzolit je průhledný a barvy olivově zelené (v čedičích na Kozákově, Semily, Egypt).
Lehce se přeměňuje v serpentin, který po něm tvoří pseudomorfózy stejně jako mastek, jinak tvoří horninu olivínovec. Průhledné odrůdy se vybrušují jako drahokamy (2,3). Název z latiny podle zbarvení. Synonymum peridot (3).
p: a=6.01, b=4.78, c=10.30, Z=4, Pmcn (1).
op: ŕ=1.662, á=1.65, +=1.699, 2V= +83 až -48o (3)
|
Čechy:
Kozákov (vrch, u Turnova, okres Semily) [7].
Kříženec (u Mariánských Lázní, okres Tachov) [11].
Kuzov (u Třebivlic, okres Litoměřice) [7].
Líska (dř.
Hasel, u České Kamenice, okres Děčín) [5].
Okrouhlé Hradiště (u Teplé, okres Tachov) [5].
Podmoklice (u Semil, okres Semily) [8].
Smrčí (u Železného Brodu, okres Semily) [11].
Střeleč (u Jičína, okres Jičín) [9].
Zámeček (u Litvínova, okres Most) [10].
Slovensko:
Banská Štiavnica (Žiar nad Hronom district) ***drobné i větší zrnka v kulovitých shlucích až 10 cm velkých, vzácně také drobné krystaly*** [899].
Je důležitým horninotvorným minerálem mnohých magmatitů, zejména bazických, například gaber, diabasů, melafyrů, čedičů.
Olivín je obsažen vedle uvedených výskytů v čedičích Českého středohoří a Doupovských hor i v některých horninách Západních Beskyd (2,3).
V zahraničí se vyskytuje zejména v pohoří Eifel v BRD, ostrov Zebirget v Rudém moři, Nový Zéland a další (3).
|
(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.365.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.135.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv, Academia Praha, s.86.
(4) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.393-394.
(5) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.31(Líska dř. Hasel), p.249(Okrouhlé Hradiště).
(6) 7-164.
(7) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.304(Kozákov), p.394(Kuzov).
(8) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.189(Podmoklice).
(9) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.236(Střeleč).
(10) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.278(Zámeček).
(11) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.332(Kříženec), p.585(Smrčí). |
Obrázek aktuálně nemáme
