paraschachnerit

paraschachnerit

popis minerálu: (Seeliger, Mcke 1972) Ag3Hg2, kosočtverečný. Byl objeven pod mikroskopem ve formě nepatrně protažených zrn s charakteristickými dvojčaty podle {1.-1.0} a čtyřčaty podobnými jako u dyskrasitu [1]. Krystaly dosahují velikosti maximálně 1 cm [2]. Vypočtená hustota 12.98. V odraženém světle je krémově bílý, bireflexe slabá [1].

Název podle prvého naleziště, schválen IMA [1].

p: a=2.96, b=5.13, c=4.83, Z=2, Cmcm (?) [1].

R: pro oranžové světlo //c 70.9% (šedavě růžový), //a a //b 73.7% (krémově bílý). Bývá slabě anizotropní (anizotropie více patrná než u schachneritu, s kterému je schachnerit opticky velmi podobný) [1].

-----------------------------------------------------------------

CuKŕ-záření, kamera 57.3mm [1].

2.564 30 020,110 1.088 10 222,133

2.404 60 002 1.002 10 043,223

2.267 100 021,111 0.9485 20 311

1.756 30 022,112 0.9354 30 134,204

1.481 40 130,200 0.9016 30 025,115

1.361 50 023,113 0.8782 10 224,044

1.263 60 132,202 0.8543 20 330,060

1.237 10 041,221 0.8310 40 313,243

1.208 20 004 0.8054 30 006,205

1.132 100 042,222

Najdete v nabídce internetových obchodů

SLOVENSKO:
EVROPA:
NĚMECKO:
Byl nalezen společně s schachneritem, ale ve větším množství znečištěn kongsbergitem na Landsbergu u Obermoschelu (Pfalz, Německo)[1] a nalezen také v Sale ve Švédsku [2].
Chemicky shodný amalgam s příměsí zlata byl nalezen ve formě částic bílé nebo šedé barvy v aluviu řeky Palakarija (jižní svahy pohoří Vitoša, Bulharsko) spolu s dalšími amalgamy.
Agregáty jsou chemicky zonální [3].

Prvky, s.55-56. (1) Seeliger E., Mcke A.(1972): Para-schachnerit, Ag1.2Hg0.8, und Schachnerit, Ag1.1Hg0.9, vom Landsberg bei Obermoschel. Pfalz, Neues Jahrb. Mineral., Abhandl., 117, H.1,s.1-18.
(2) Zakrzewski M.A., Burke E.A.J. (1987): Schachnerite, paraschachnerite and silver amalgam from the Sala mine, Sweden. Mineral. Mag. 51, č.2, s.318-321 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1988, č.1v, s.39 (#1988/1v192).
(3) Atanasov V.A., Jordanov J.A. (1983): Amalgams of gold from the Palakharya river alluvial sands, district of Sofia. Dokl. Bolg. Akad. Nauk 36, č.4, s.465-468 - podle Refer. žurnal, serija geologija 1983, č.10v, s.25-26 (#1983/10v171).
(4) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.417.
(5) (27-617).
(6) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.388.