|
[podle Aragonie] - bílý až hnědý, někdy pestře zbarvený nerost, kosočtverečná modifikace uhličitanu vápenatého, t=3.5-4, h=2.9-3.0. Tvoří sloupcovité nebo jehličkovité i krápníkovité agregáty, hlavně v dutinách výlevných hornin nebo se usazuje z roztoků. Výskyt v České republice: České středohoří, Karlovy Vary. Bývá součástí kotelního kamene. Odrůdy aragonitu: železný květ, vřídlovec, hrachovec.
|
Čechy:
Bečov (u Mostu, okres Most) [7].
Bílina (okres Teplice) [7].
Bylany (u Mostu, okrs Most) [7].
Císařský (u Šluknova, okres Dečín) [6].
Dobkovice (u Děčína, okres Děčín) [9].
Doubravská hora (vrch, u Bystřan, okres Teplice) [12].
Horní Lochov (u Jičína, okres Jičín) [11].
Hořenec (u Bíliny, okres Louny) [8,9].
Hřídelec (u Nové Paky, okres Semily) [8].
Karlovy Vary (okres Karlovy Vary) [13].
Mašťov (u Podbořan, okres Chomutov) [11].
Sedlec (u Mostu, okres Most) [12].
Šachov (u Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem) [12].
Valeč (u Podbořan, okres Karlovy Vary) [13].
Slovensko:
Banská Štiavnica (Žiar nad Hronom district) ***vzácný bělavý v snopkovitých agregátech, velké až 11 x 20 cm sloupečkovité krystaly růžové barvy paramorfované na kalcit se vyskytly na žíle Špitaler ve štole Michal*** [899].
Gočovo (near Rožňava, Rožňava district) [899].
Hodruša-Hámre (near Banská Štiavnica, Žiar nad Hronom district) [899].
Konrádovce (near Fiľakovo, Rimavská Sobota district) [900].
Ochtiná (Ochtinská aragonitová jeskyně cave, near Rožňava, Rožňava district) [900].
Podrečany (near Lučenec, Lučenec district) [900].
Rudňany (Spišská Nová Ves district) [900].
Smolník (near Rožňava, Spišská Nová Ves district) [901].
Spišská Nová Ves (Spišská Nová Ves district) [901].
Špania Dolina (near Bánská Bystrica, Bánská Bystrica district) [901].
Vechec (near Vranov nad Topľou, Vranov nad Topľou district) [910].
Vyskytuje v Příbrami, kde vytváří celistvé korovité povlaky a tvoří výzdobu Zbrašovských jeskyň u Hranic.
Překrásné aragonity se nově vyskytly drúzách až 20 cm velkých krystalů u Podrečan (2).
Vyskytuje se v dutinách některých neovulkanitů se zeolity, např.
u Hořence nedaleko Bíliny, na Kaisestuhlu v Bádensku (BRD), v Grónsku, na mnohých rudních ložiskách, např.
Špania Dolina na Slovensku.
V cizině v Harzu, u Dognecei v Rumunsku aj.
Nezřídka bývá zarostlý v jílu se sádrovcem (Molina v Aragonii ve Špaňalsku, Bastennes ve Francii), jindy tvoří zajímavé sintry a útvary v horkých pramenech, nebo perleť v řadě živočišných lastur a na povrchu perel.
Název podle původního naleziště v Aragonii (3).
|
(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.239;
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.96-97;
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1.sv., Academia Praha, s.82-83.
(4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.115.
(5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.68-70.
(6) Rychlý R., Fišera Vl.(1979): Phillipsit z lokality Císařský u Šluknova. Čas. Mineral. Geol. No.2, p.207.
(7) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.42(Bečov), p.77(Bílina), p.205(Bylany).
(8) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.226-227(Hořenec), p.275(Hřídelec).
(9) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.117(Dobkovice), p.190(Hořenec).
(10) 41-1475, 5-453.
(11) Kratochvíl J. (1961): Topografická mineralogie Čech, díl IV, NČSAV Praha, p.130(Horní Lochov), p.207(Mašťov).
(12) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.57(Doubravská hora), p.21(Sedlec), p.217-218(Šachov).
(13) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.74-76(Karlovy Vary), p.58-59(Valeč).
(14) Birch W.D., Van der Heyden A. (1997): Minerals of the Kintore and Block 14 open cuts at Broken Hill, New South Wales. Austral. Jour. Mineral. 3(1), 23-83. |
