popis minerálu: (Vasiljev a kol. 1981) Hg3ClO, jednoklonný. Makroskopicky je velmi podobný pyrargyritu nebo tmavě zbarvenému cinabaritu. Tvoří nepravidelná zrna, někdy pórovitá a agregáty o velikosti do 1 mm, převážně v těsném kontaktu s eglestonitem a kalomelem [1].
Barvu má sytou tmavě malinově červenou nebo tmavě višňovou barvu, po delší expozici na denním světle černá. Prášek nerostu je višňově červený až červený. V tenkých vrstvách prosvítá hnědavě červeně nebo krvavě červeně. Na čerstvém lomu má silný skelný až diamantový lesk. Nerost je velmi měkký, lom má nerovný až lasturnatý, t=2-2.5, mikrotvrdost 173-201 kg.mm-2 při 20 g. Štěpnost nebyla pozorována, h=9.50 (pórovitá zrna) až 9.80 (masivní zrna), vyp. 9.88 [1].
Nerost je nestabilní, v zředěných kyselinách snadno reaguje. V KOH okamžitě černá, v HNO3 se rozpadá na křídovitou hmotu , v HCl nemá viditelnou reakci. V nábrusech se povrch minerálu v KOH se postupně naleptává a povrch přechází do světle hnědé, v HNO3se okamžitě naleptává a v HCl rychle matní. Zahříván v baničce přechází to šedohnědé a potom postupně těká [1].
V procházejícím světle má neznatelný pleochroismus, je anizotropní, n > 2.0, v odraženém světle je bílý, postupem času se objevuje slabý modravý odstín. Bireflexe je vyšší než u eglestonitu. Nerost je silně anizotropní, barva anizotropie od lazurové do šedohnědo - červené nebo šedo hnědé[1].
Má syté purpurově červené vnitřní reflexy, mnoha zrnech jsou patrná lístkovitá dvojčata. V tom případě je u nerostu patrné šikmé zhášení s úhlem 12-15 o k rovině dvojčatění. Velmi dobře se leští, ale někdy zůstává jemně rýhovaný [1].
p: a=18.82, b=9.02, c=16.79, á=112ř24, Z=24, C2/m, C2, Cm, C2/c nebo Cc [1].
ch (m.s.): Hg 91.30, Cl 5.30, O 2.36, ä9.96 [1].
Rmax, min: 31.0 a 25.0(434), 31.0 a 24.5(460), 31.0 a 22.5(486), 30.0 a 22.5(500), 28.2 a 22.2(546), 24.3 a 20.5(590), 22.1 a 18.5(620) [1].
v textu 3 obr [1].
-----------------------------------------------------------------
D=57.3 mm, d=0.25 mm, CuKŕ záření [1].
7.73 20 0 0 2 1 1 1
5.18 20 0 0 3
4.36 5-10 4 0 0
4.20 30-40 4 0 3
3.48 2.5 2 2 3
3.34 30 2 2 2 5 1 3
3.27 30 1 1 4
3.09 50 3 1 3 5 1 4 1 1 5
2.96 40 1 3 0
2.83 100 1 3 2
2.74 80 1 1 5
2.67 2.5 3 3 0 3 3 2 3 1 6 4 2 2
2.63 20 2 0 5
2.60 60 1 1 6
2.479 20 7 1 4 4 0 4
2.385 5 2 0 7
2.324 30š 3 1 7 4 2 6
2.254 10 7 1 1 0 4 0
2.212 20 6 0 7
2.151 2.5 5 1 4 6 2 6
2.099 10 5 3 5 4 2 7
2.058 10 8 2 4
1.992 30 8 2 5 6 0 4 0 2 7
1.929 10 4 0 6 5 1 5
1.883 40 10 0 3 2 2 8 7 1 8
1.850 10š 10 0 5
1.799 60-70 9 1 1
1.765 10 1 5 2 8 2 2
1.734 2.5 1 5 2 3 5 1 10 2 3 7 1 9
10 2 4
1.714 10 2 4 5 3 3 6
1.691 20 3 5 1 3 5 3
1.658 10 8 2 3 6 4 6
1.618 5 7 3 8 4 2 7
1.602 2.5 8 4 1 5 5 0
1.582 10 0 4 7 3 5 3 8 4 5 5 5 4
1 5 5
1.544 20š 10 2 8 2 2 10
1.501 10 9 3 2
1.485 20 7 5 1 8 4 7 2 6 1
1.466 5-10 4 4 6 2 6 1 8 0 11
1.447 10 10 4 3 1 5 6
1.425 5 7 5 1 12 2 7 8 4 8
1.375 10 11 3 8
1.355 10 11 3 1 6 6 2 2 6 4 9 3 4
1.333 2.5 4 2 12 8 4 4 5 5 5 6 2 2
1.299 10 2 2 12
1.276 5 14 2 3 7 5 4
1.251 10 11 3 3 12 4 7 10 2 12
1.180 20 5 7 5 13 3 10
|
Byl nalezen v komplexních Sb.
Hg rudách Chajdarkanského ložiska v asociaci se sekundárními minerály rtuti kalomelem, eglestonitem, terlinguaitem, montroyditem, kuzněcovitem, šachovitem, corderoitem, ryzí rtutí a dalšími nerosty [1].
|
(1) Vasiljev V.I., Lavrentijev J.G., Palčik N.A.: Pojarkovit - Hg3ClO - novyj prirodnyj oksichlorid rtuti. ZVMO 1981, 110, č.44, s.501-506.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.420-421).
(3) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.452.
(4) 33-920.
(5) ZVMO 1983, 112, No.6, p.689.
(6) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.448. |
Obrázek aktuálně nemáme
