A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ž
ID 3701 ::: päkkönenit

päkkönenit

päkkönenit

päkkönenitFYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

päkkönenitOBRÁZKY

  Obrázek aktuálně nemáme

päkkönenitOBECNÉ INFORMACE

klasifikace - Strunz 8
chemické složení
tvrdost od - do
hustota5.210
barvatmavošedá
krystalická soustavajednoklonná
barva vrypušedá s hnědám odstínem
lom-
leskkovový
štěpnost-
popsalBorodajev,Mozgova,Ozerova,Bortnikov,...
v roce1981
päkkönenit

popis minerálu: (Borodajev a kol. 1981) Sb2AsS2, jednoklonný. Tvoří drobné lístečky, zaoblená izometrická nebo nepravidlená zrna o velikosti do 0.4 mm. Je uzavřen v agregátech ryzího antimonu, kde se na kontaktu päkkönenitu a antimonu vyskytuje arsenopyrit a Ni-löllingit, hojně tvoří polysyntetická dvojčata paralelní s protažením, na příčném řezu jsou často dvojčata pravoúhle uspořádána [1].

Barvu má tmavě šedou, lesk kovový. Vryp má šedý se slabým hnědavým odstínem. Lehce se rýpe měděnou jehlou, je křehký, štípe se ve formě třísek. Mikrotvrdost 66-87 kg.mm-2 při 15g, h=5.21 (vyp.). Kolem vtisků vzniká množství trhlinek orientovaných kolmo k protažení a lasturnatých štěpin, které znesnadňují přesné proměření uhlopříčky vtisku [1].

V odraženém světle je nerost světle šedý s velmi slabým šedým odstínem, je silně anizotropní, má slabé barevné efekty v hnědavých do modrých tónů. Bireflexe je slabá, patrná na vzduchu. Barva bireflexe také velmi slabá od šedé do světle modravě šedé, vnitřní reflexy jsou jasně červené, patrné pouze v prášku na vzduchu [1].

Nazván podle finského geologa Veikko Päkkönena, který se zabýval výzkumem zdejšího regionu, schválen IMA [1].

p: a=5.372, b=3.975, c=11.41, á=89.71o, Z=2 [1].

ch (m.s.,+ 5 an.): Sb 66.9, As 18.6, S 15.5, ä101.0 [1].

R: 40.9-52.1(440), 39.8-51.7(460), 38.7-50.8(480), 38.0-49.8(500), 37.5-48.7(520), 37.2-47.8(540), 36.9-47.0(560), 36.7-46.3(580), 36.6-45.8(600), 36.5-45.5(620), 36.4-45.3(640), 36.2-45.1(660), 36.2-45.4(680), 36.0-45.3(700), 35.9-45.2(720), 35.8-44.9(740) [1].

-----------------------------------------------------------------

RKD 57.3 mm, Fe záření bez filtru, symetrické vkládání vrstvy [1].

3.90 40 1 0 -2

3.67 10 0 4 1

3.29 5 0 1 2

3.13 40 1 0 3

2.87 100 0 0 4

2.68 60 -2 0 0

2.27 30 0 0 5

2.08 20 2 1 2

1.985 20 0 2 0

1.883 5 0 2 2

1.750 30 -2 1 4

1.672 5 -1 2 3

1.595 10 2 1 5

1.498 10 0 2 5

1.309 5 4 0 2

1.207 5 3 2 4

1.777 10 -1 1 9


klasifikace - Strunz (2

Najdete v nabídce internetových obchodů



päkkönenitLOKALITY

Čechy:
Příbramské ložisko (okres Příbram) [5].
EVROPA:
Finsko:
Kalliosalo (Seinäjoki) v asociaci s gudmunditem, berthieritem, antimonitem, zinkenitem, pyrhotinem.
Vzniká hydrotermálně při teplotách kolem 380-400ř [1].


päkkönenitLITERATURA

(1) Borodajev J.S., Mozgova N.N., Ozerova N.A., Bortnikov N.S., Ojvanen P., Iletujnen V.: Pjakkjenenit - Sb2AsS2 - novyj mineral iz rudnogo pajona Sejnjajoki v Finljandii. ZVMO 1981,110,č.4,s.480-487.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.403).
(3) (Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.373).
(4) (Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.406).
(5) Litochleb J.(1995): Mineralogické zajímavosti březohorského ložiska. Minerál 3, No.2, p.99-100.
(6) 33-92.
(7) ZVMO 1983, 112, No.6, p.687-688.



 
Galerie NEROSTY.CZ
Prodejní galerie NEROSTY.CZ
karneol
https://www.nerosty.cz/mini/16021.jpg
smaragd
https://www.nerosty.cz/mini/16181.jpg
labradorit
https://www.nerosty.cz/mini/16116.jpg
 

MINERÁL.CZ
©1999-1981 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email. Aby bylo možné ukládat zboží do košíku, tedy pro základní funkčnost webu, je následně vytvořen soubor cookies. Pokračováním v nákupu s tím souhlasíte.






ochrana před zneužitím spamovacími roboty