A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ž
ID 4035 ::: sfalerit

sfalerit

sfalerit

sphaleros - klamný [řečtina], blejno zinkové, hnědý, zelenavý i načervenalý až černý krychlový nerost, sulfid zinečnatý, t=3-4, h=3.5-4.2. Vyskytuje se na polymetalických rudních žilách, v České republice například u Příbrami, Kutné Hory. Hlavní ruda zinku. Získávají se z něho také přimíšené prvky In, Ga a Ge.

sfaleritFYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Sphalerite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Sphalerit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)
Internetové obchodyRockShop Nerosty.cz

sfaleritOBRÁZKY

sfalerit sfalerit sfalerit sfalerit sfalerit

sfaleritOBECNÉ INFORMACE

klasifikace - Strunz 8II/C.01-10
chemické složeníRRUFF (2002):
ZnS
IMA (1998):
ZnS
HOM:
(Zn,Fe)S
Fleischer:
ZnS
tvrdost od - do3.5 - 4.0
hustota od - do3.900 - 4.200
barvačirá, žlutá, zelená, červená, hnědá, šedá, černá
krystalická soustavakrychlová
barva vrypužlutá, hnědá, šedá
lom-
leskpolokovový, diamantový, skelný, smolný
štěpnostdokonalá podle (110)
popsalGlocker
v roce1847
sfalerit

popis minerálu: sfalerit (Glocker 1847) (Zn,Fe)S, klencový. Často tvoří dobře omezené nebo deformované krystaly, nejčastěji ve tvaru dvanáctistěnu kosočtverečného nebo čtyřstěnu s plochami {110}, {311}, {111} i {100}, přičemž plochy tvarů {113} a {011} bývají zaoblené, nedokonale vyvinuté, rýhované, často s vicinálními plochami.

Hojná bývají také jeho dvojčata podle {111} nebo jiné jednoduché i polysyntetické složité srůsty kontaktní, lamelární i penetrační (3).

Nejčastěji však tvoří zrnité nebo stébelnaté agregáty a je až celistvý (2,3), vrstevnatý s ledvinitým povrchem, také miskovitý a paprsčitě vláknitý. Hojný bývá i v pseudomorfózách a jako fosilizační materiál (3).

Má barvu žlutavou, žlutozelenou, červenavou, hnědou, černohnědou, šedou až černou, nebo je bezbarvý. T=3.5-4, h=3.9-4.2. Lesk je podle příměsí různý, diamantový, polokovový až mdlý, někdy polokovový. Bývá průhledný, průsvitný i neprůhledný. Vryp má bílý, šedý, žlutý až hnědý (2,3). Je dokonale štěpný podle {110}, vyniká značnou křehkostí. Někdy bývá opticky anomální a polárně pyroelektrický (3).

Žíhán dmuchavkou se taví jen těžce na ostrých hranách, rozpouští se v HNO3 za vylučování klků síry. Vedle příměsi železa mívá i příměs Mn, Cd, Sn, Pb, Au, Ag a Hg, třeba jen ve stopách. Žíhán na uhlí dává za horka žlutý, po vychladnutí bílý nálet, který po pokropení kobaltovou solucí a po novém vyžíhání nabude zelené barvy (Rinmannova zeleň) (2,3).

d: 3.12, 1.91, 1.63, 1.24, 1.10 (4)

p: a=5.43, Z=4, F43m (1).

op.: n=2.369 (3)

R: 18 (460nm), 17(589), 17 (660) (4)



Najdete v nabídce internetových obchodů



sfaleritLOKALITY

Čechy:
Horní Slavkov (okres Sokolov) [15].
Chvaletice (u Přelouče, okres Pardubice) [12].
Kamenné Žehrovice (u Kladna, okres Kladno) [16].
Kladno (okres Kladno) [13,16].
Krásno (u Horního Slavkova, okres Sokolov) [15].
Kšice (u Stříbra, okres Tachov) [13].
Prago (důl v Dubí, okres Kladno) [10,13].
Příbram (okres Příbram) [14].
Příbramské ložisko (okres Příbram) [8,9].
Ratibořské Hory (u Mladé Vožice, okres Tábor) [12].
Stříbro (okres Tachov) [15,17].
Silesia:
Zlaté Hory (near Jeseník, Bruntál district) [902].
Slovensko:
Banská Štiavnica (Žiar nad Hronom district) [899].
Jasenie (near Brezno, Banská Bystrica district) [899].
Rožňava (Rožňava district) [900].
Švedlár (near Rožňava, Spišská Nová Ves district) [901].
Valkovňa (Lívius-Samuel Deposit, near Brezno, Bánská Bystrica district) [901].

Evropa:

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a střední Amerika:

Canada:
Northwest Territories:
Nanisivik mine (Baffin island) [291].
USA:
Colorado:
Breckenridge (Summit Company) [5].
Idaho:
Coeur d Alene (Kootenai Company) [5].
Illinois:
Galena (Jo Daviess Company) [5].
Montana:
Butte (Jefferson Company) [5].
New Jersey:
Franklin (Sussex Company) [5].
SOUTH AMERICA:


sfaleritLITERATURA

(1) Strunz (1978): Mineralogische Tabellen, 7.Aufl., Leipzig, s.114.
(2) Němec (1967): Klíč k určování nerostů a hornin, SPN Praha, s.70-71.
(3) Svoboda a kol.(1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 2.sv, Academia Praha, s.425-426.
(4) Semenov a kol. (1981): Mineralogičeskije tablicy, Moskva, izd. Nedra, s.55.
(5) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.466-469.
(6) Anthony John W., Bideaux Richard A., Bladh Kenneth W., Nichols Monte C.(1990): Handbook of mineralogy, Vol. I, Elements, Sulfides, Sulfosalts. Mineral Data Publishing Tucson Arizona, p.488.
(7) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.522-526.
(8) Litochleb Jiří (1995): Březové Hory - největší ložisko stříbra a olova v ČR. Minerál 3, No.2, p.73-82.
(9) Litochleb J.(1995): Příbramské uranové ložisko. Minerál 3, No.2, p.103-110.
(10) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.363(Prago).
(11) 24-1137(Cd), 22-731(Hg), 5-566.
(12) Kratochvíl J.(1958): Topografická mineralogie Čech, díl II, NČSAV Praha, p.370(Chvaletice), p.217(Ratibořské Hory).
(13) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.217(Kladno), p.383(Kšice).
(14) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.311-312(Příbram).
(15) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.142-143(Horní Slavkov), p.70(Krásno), p.258(Stříbro).
(16) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.332(Kamenné Žehrovice).
(17) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.626(Stříbro).



 
Galerie NEROSTY.CZ
Prodejní galerie NEROSTY.CZ
růženín
https://www.nerosty.cz/mini/16017.jpg
růženín
https://www.nerosty.cz/mini/16019.jpg
opál
https://www.nerosty.cz/mini/16184.jpg
 

MINERÁL.CZ
©1999-1847 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email. Aby bylo možné ukládat zboží do košíku, tedy pro základní funkčnost webu, je následně vytvořen soubor cookies. Pokračováním v nákupu s tím souhlasíte.






ochrana před zneužitím spamovacími roboty