skippenit

skippenit

popis minerálu: (Johan, Picot, Ruhlmann 1987) - Bi2Se2Te, klencový. Tvoří masivní agregáty složené z lamelárních krystalů 0.2 až 1 mm dlouhých, zploštělých podle [001]. Krystaly jsou silně deformované a jsou na nich patrné deformační lamely. Skippenit intimně srůstá s watkinsonitem [1].

Agregáty minerálu jsou makroskopicky ocelově šedé se silným kovovým leskem a černým vrypem, má dokonalou štěpnost podle {0001}. T= 63 kg.mm-2 pří 25g, h(vyp.) = 7.80-7.94 (v závislosti na chem. složení) [1].

V nábrusech je bílý se žlutavým odstínem, bireflexe je slabá, patrná pouze v imerzi (žlutobílá až šedá). Je slabě anizotropní bez barevných efektů, v polarizovaném světle se jeho barva mění od šedé do modrošedé, nemá vnitřní reflexy [1].

Skippenit byl nazván podle prof. Georga Skippena z Carleton university v Ottawě [1].

p: a=4.183, c=29.12, Z=3, R-3m, R3m nebo R32 [1].

ch (prům. 6an.): Cu 0.19, Pb 0.15, Bi 60.85, Se 22.45, S 0.58, Te 15.68, ä 99.90 [1].

RmaxRmin (nm): 43.0 a 41.0(420), 46.1 a 44.6(440), 47.8 a 46.5(460), 48.8 a 47.7(480), 49.5 a 48.3(500), 50.0 a 48.7(520), 50.3 a 49.0(540), 50.4 a 49.1(560), 50.4 a 49.1(580), 50.5 a 49.2(600), 50.6 a 49.3(620), 50.8 a 49.4(640), 50.8 a 49.4(660), 50.8 a 49.4(680), 50.8 a 49.4(700) [1].

-----------------------------------------------------------------

prášková data [1].

9.71 50 0 0 3

4.85 60 0 0 6

3.584 60 1 0 1

3.237 20 1 0 4

3.074 100 0 1 5

2.562 10 0 1 8

2.267 70 10 1 0

2.133 50 0 1 11

2.090 80 1 1 0

1.944 30 0 0 15

1.916 30 1 1 6

1.808 20š 0 2 1 0 1 14

1.730 40 2 0 5

1.622 30 2 0 8

1.537 40 0 2 10

1.422 50š 11 1 5

1.350 30 0 1 20

1.332 40š 1 2 5

1.283 20 0 2 16 1 2 8

1.239 40 2 1 10

Najdete v nabídce internetových obchodů

Vyskytuje se v Otish Mountains (Quebec, Kanada) spolu se selenidy a teluridy, poubaitem, součekitem, aikinitem a wittichenitem na karbonátových uranonosných žilách [1].

(1) Can. Miner. 1987, 25, No.4, p.625-637.
(2) (Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.590).
(3) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1990): Handbook of mineralogy, Volume I, Elements, Sulfides, Sulfosalts, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.479.
(4) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.514.
(5) 42-1373.