uraninit - náhodný výběr vzorkú na prodej
uraninit | přehled minerálů @ www.mineral.cz 
a b c č d ď e f g h ch i j k l m n o p q r ř s š t ť u v w x y z ž
ID 4602 ::: uraninit

uraninit

uraninit

uraninitFYZIKÁLNĚ - CHEMICKÉ VLASTNOSTI

anglicky: Uraninite (mindat.org) nebo (webmineral.com)
německy: Uraninit (mineralienatlas.de)
fotogalerie: (rockhound.cz)

uraninitOBRÁZKY

  Obrázek aktuálně nemáme

uraninitOBECNÉ INFORMACE

klasifikace - Strunz 8IV/D.31-60
chemické složeníRRUFF (2002):
UO2
IMA (1998):
UO2
HOM:
UO2
Fleischer:
UO2
tvrdost od - do5.0 - 6.0
hustota od - do8.000 - 10.000
barvačerná
krystalická soustavakrychlová
barva vrypučerná se zelenavým odstínem
lomlasturnatý
lesksmolný až mastný
štěpnost-
popsalBorn
v roce1772
uraninit

popis minerálu: uraninit (Born 1772) UO2, krychlový. Vzácně tvoří krystaly s nejčastějšími tvary {100}, {111}, {110}, s vzácnými {210}, {520}, {310}, {533}, {411}, {439}. Krystaly mají hexaedrický habitus, vzácně dvojčatí podle {111}. Obykle tvoří agregáty s povrchem ledvinitým, na žilách tvoří kompaktní výplně.

Makroskopická štěpnost není na uraninitu patrná, ve výbrusech má však stopy štěpnosti podle {111}. Lom má nerovný až lasturnatý, je křehký. T-5-6, u přeměněných uraninitů klesá na 3. Hustota kolísá od 7.5do 10.63 (vypočtená 10.9 pro UO2 s a=5.468). S rostoucím obsahem U6+ a Th hustota klesá. Barvu má černou, ocelově šedou, hnědavě černou, vryp černý, hnědavě černý, lehce se blýská. Lesk má intenzivní smolný, polokovový, u přeměněných uraninitů matný. Je neprůhledný, pouze někdy prosvítá v tenkých vrstvách sytě zeleno-šedě, tmavě hnědě nebo žlutavě. Průsvitnost se zvyšuje s rostoucím stupněm oxidace uranu.

Je přitahován silným elektromagnetem, není luminiscentní, silně radioaktivní (síla závisí na chemickém složení). Ve výbrusech v procházejícím světle propouští pouze málo světla, je izotropní, poměrně hojně je anomálně anizotropní, index lomu je velmi vysoký. V nábrusech je světle šedý se slabým hnědavým odstínem. Odraznost se pohybuje v rozmezí od 14 do 19%. Vzácně bývá patrná v práškovitých preparátech syté červenohnědé vnitřní reflexy.

Jen vzácně je čistý, obvykle obsahuje různé přiměsi UO3, ThO2, TR2O3, také CaO a různé produkty radiogenní přeměny (Pb, Ra, ac, Po). Je rozpustný v HNO3,H2SO4, slabě rozpustný v HCl, z roztoku se sráží amoniakem sírově žlutá sedlina. Odrůdy bohaté TR se rozpouštějí lépe.. Standartními reagencemi se leptá [HNO3 1:1, HCl]. Před dmuchavkou se pouze lehce natavuje na tenkých hranách. Se sodou dává na uhlí nálet, perličku boraxovou barví v plameni oxidačním žlutě, v redukčním zeleně. Zahříván na vzduchu přechází v U3O8, při červeném žáru reaguje s Cl a Br, při 1600oC tvoří s uhlíkem karbid uranu. Už při 85oC ztrácí vodu, což se projevuje nevelkými endotermálním efektem. Ztráta vody probíhá ve dvou etapách a končí při 340oC. Při 740oC je patrný výrazný exotermální efekt přechodu na U3O8. Při teplotách přes 1000oC se minerál spéká. Teplota tání pro UO2

je 2176oC.

Uraninit se přeměňuje vlivem přirozeného radioaktivního rozpadu, nebo vlivem vnějších hypergenních procesů, při kterých vznikají především druhotné červené a žlutavé produkty rozpadu, dříve souborně označované jako gumit. Málo známé jsou jeho procesy přeměny na thucholit za vzniku pseudomorfóz (na pegmatitových žilách), jeho nahrazování sfaleritem, branneritem.

d: 3.163(10)(111), 2.747(6)(200), 1.934(10)(220), 1.654(10)(311), 1.587(5)(222), 1.255(8)(331), 1.224(7)(420), 1.117(6)(422), 1.052(6)(333,511), 0.927(7)(531), 0.913(5)(600), 0.864(5)(620).

p: a=5.42-5.48, Z=4, Fm3m



Najdete v nabídce internetových obchodů



uraninitLOKALITY

Čechy:
Abertamy (u Jáchymova, okres Karlovy Vary) [3].
Drmoul (u Mariánských Lázní, okres Cheb) [5].
Háje (u Jáchymova, okres Karlovy Vary) [11].
Horní Slavkov (okres Sokolov) [10].
Jáchymov (okres Karlovy Vary) [8,12].
Přebuz (u Kraslice, okres Sokolov) [12].
Příbram (okres Příbram) [9].
Rýžovna (u Karlových Varů, okres Karlovy Vary) [9].
Morava:
Olší (ložisko, u Dolní Rožínky, okres Žďár nad Sázavou) tvořil na ložisku polohy lité U-rudy od 1 do 60 cm mocnosti, zejména v severní části ložiska na žíle č.
26 [309].
Slezsko:
Bílá Voda (u Javorníka ve Slezsku, okres Jeseník) [13].
Slovensko:
Kálnica (near Nové Mesto nad Váhom, Trenčín district) [899].
Kravany (near Svit, Poprad district) [900].
Novoveská Huta (near Spišská Nová Ves, Spišská Nová Ves district) [901].
Prakovce (near Gelnica, Spišská Nová Ves district) [900].
Rožňava (Rožňava district) [900].
Selec (near Trenčín, Trenčín district) [901].
Vikartovce (near Poprad, Poprad district) [901].
Východná (Liptovský Mikuláš district) [901].
EVROPA:
NĚMECKO:
Bádensko-Wrttembersko:
Clara (důl u Neubulach, Calw Kreis) [6].

Afrika:

ASIA:

Austrálie:

Severní a Střední Amerika:
USA:
New Hampshire:
Grafton (Grafton Company) [3].
New Mexico:
Grants (Cibola Company) [3].
South Dakota:
Black Hills [3].
Texas:
Barringer Hill (Llano Company) [3].
SOUTH AMERICA:


uraninitLITERATURA

(1) Čuchov (1965): Mineraly, tom II, vyp.2, izd. AN SSSR, s.118-130.
(2) Ježek (1932): Mineraly, nákl. ústř. nakl. a knih. učitel. českosl. Praha, s.787-792.
(3) Bernard J.H., Rost R. & al.(1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, p.538-540.
(4) Criddle A.J., Stanley C.J.(1993): Quantitative data file for ore minerals. Third edition, Chapman & Hall, p.597.
(5) Kratochvíl J.(1957): Topografická mineralogie Čech, díl I, NČSAV Praha, p.357(Drmoul).
(6) Walenta Kurt (1988): Neue Mineralfunde von der Grube Clara (4.Folge). Lapis 13, No.3, p.11-21.
(7) 41-1422(C), 20-1344, 15-4, 13-225, 9-206, 5-550, 5-549.
(8) Kratochvíl J.(1960): Topografická mineralogie Čech, díl III, NČSAV Praha, p.70-73(Jáchymov).
(9) Kratochvíl J. (1962): Topografická mineralogie Čech, díl V, NČSAV Praha, p.317-318(Příbram), p.478(Rýžovna).
(10) Kratochvíl J.(1963): Topografická mineralogie Čech, díl VI, NČSAV Praha, p.147-148(Horní Slavkov).
(11) Kratochvíl J.(1964): Topografická mineralogie Čech, díl VII, NČSAV Praha, p.319(Háje).
(12) Tuček Karel (1970): Naleziště českých nerostů a jejich literatura 1951 - 1965. Academia Praha, p.240(Jáchymov), p.515(Přebuz).
(13) Kruťa T. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. Mor. Muzeum v Brně, s.80(Bílá Voda).
(14) Anthony J.W., Bideaux R.A., Bladh K.W., Nichols M.C. (1997): Handbook of Mineralogy, Volume III, Halides, Hydroxides, Oxides, Mineral data publishing, Tucson, Arizona, s.583.



a b c č d ď e f g h ch i j k l m n o p q r ř s š t ť u v w x y z ž

Reklama

MINERÁL.CZ
©1999-1772 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email