Zlaté Hory na Jesenicku, které nedávno otevřely Poštovní štolu, chystají pro turisty další tahák. Poodhalit tamní zlatokopeckou minulost jim má obří propast Žebračka, která je nyní kvůli bezpečnosti nepřístupná a střežená kamerami. V budoucnu by se však mohla otevřít veřejnosti, plán už posvětili zlatohorští zastupitelé.

 

 

Dobrým určovacím znakem je u této dvojice nerostů tvar krystalových nebo štěpných ploch. Případně můžeme použít jednoduchou chemickou zkoušku. Na otázku odpověděl Mgr. Viktor Goliáš, Ph.D., z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty UK.

 

 

Svým rozsahem mimořádnou výstavu Minerály Českého středohoří zahájí ve čtvrtek ústecké muzeum. Stojí za ní mimo jiné významný geolog a mineralog Zdeněk Dvořák. „Mnohé kusy budou unikáty vystavené pouze při této příležitosti,“ slibuje muž, který je také autorem řady odborných knih.

 

 

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde o relativně novou surovinu, jeho těžba se může vyplatit jen díky starým cínoveckým známým.

 

 

Dlažkovický diamant z depozitáře Národního muzea v Praze (rozměry 4,13 × 2,63 mm). Snímek © J. Sejkora.
Když se hovoří o diamantech, většina lidí zbystří a představí si nejspíše briliant, nebo ještě lépe briliantový náhrdelník. Poslední dobou hovořím s lidmi o diamantech často, mnohdy však stačí jedna upřesňující věta a pozornost posluchačů opadá. Proč? Z jednoduchého důvodu – diamanty, které studuji, jsou velké jen několik setin milimetru, největší z nich by se vešly do průměru lidského vlasu třikrát, nejsou tedy viditelné bez pomoci mikroskopu či ještě pokročilejších zobrazovacích technik. Ale my vědci nejsme diamanty fascinováni jen pro jejich krásu a hodnotu, ale i proto, že vznikají za extrémních tlaků odpovídajících hloubkám minimálně 150 km. Zprostředkovávají tak pohled do prostředí, kam se člověk nikdy nedovrtá ani nepodívá, kde je kromě vysokého tlaku nad 4 GPa také teplota nad 1000 °C a kde převládají horniny zemského pláště neboli astenosféry. Ale protože se diamanty nacházejí nejen v plášťových kimberlitech, ale i v přeměněných horninách pevninské kůry, jejich přítomnost je jedním z důležitých přímých dokladů ponořování litosférických desek do extrémní hloubky.

 

Reklama

MINERÁL.CZ
©1999-2018 mineral.cz & autoři příspěvků

Pro aktivaci košíku musíte zadat svůj email